Treba mne se zdalo, ze unikam pred nacisty, jsem zavreny v nejakem dole jako MUKL (byla to spis jeskyne, nebo nejaka stola, ale to neni podstatne). Motivem byl "odboj" a nepodrobeni se + unik. Prostredi hodne mysticke, pozitivne naladene. V par jeskynich jsem byl, ale nemyslim, ze bych byl tak ovlivnen par zazitky.
Dalsi takovy velky sen je putovani krajinou, kdy jsem prochazel ruznymi tunely, sepentynami u hor a seznamil se s nekolika lidmi. Prostredi mohlo byt ovlivneno reckymi ostrovy, opet tam ale byla ta mystika.
V lucidnich snech se mi opakovane zjevily kamenne schody kamsi do vysin (neslo tomu uniknout, sen mi je neustale strkal proti memu zameru do snoveho prostredi), jednou to bylo jako kdybych mel jit na nejakou jihoamerickou pyramidu. Vyjit nahoru neslo, uz si nepamatuji presne proc (mam pocit, ze schody pribyvaly jak jsem na ne lezl). V jizni americe jsem nikdy nebyl, zdalo se mi to i v dobe, kdy jsem nebyl ovlivnen Waggonerem a jeho "schody poznani".
Dalsi priklad, pujcim si to co napsala Kaca viewtopic.php?f=24_t=60#p382:
Káča píše:18.5.2014, Inkové (cca 3:30 ráno)
Začátek a převážná část je normální, ale velmi živý a barevný sen.
Odehrává se v jeskyni. V rámci nějaké oslavy řeším konflikt dětí a hubuju dítě, které neustále vyvolává konflikty. Snažím se to řešit domluvou, ale dítě mi odsekává. Ve vzteku mu říkám: „Jsi fakt hnusnej kluk a už k nám nechoď!“ Pak jdu za svým dítětem a oznamuju mu, že tenhle kamarád k nám má do odvolání zákaz chodit. Sen se pak přemění do nějaké hudební akce… Po kratší, nedůležité epizodě jdu před jeskyni a vidím někoho letět. Říkám si: „Jé, oni zkouší lítací obleky!“ … Následuje nedůležitý děj týkající se letu a obleků. Přistáváme na skále z nepřístupné strany a je to Majské muzeum. Otevřou se dveře a vyleze domorodá průvodkyně. Když vidí, co jsme všechno rozbili (nějaké hrníčky a cetky), začne na nás ve svém rodném jazyce hudrovat. Je nám to moc líto a snažíme se vše uklidit. Odvede nás do jiné části muzea a pořád na nás mluví tou hatmatilkou. Je mi nepříjemné, že asi netuší, že jí nerozumím a ptám se (anglicky), jestli umí anglicky. Odbyde mě, že ne, ale po chvíli přejde do češtiny. Máme radost, že to je Češka a zajímá nás, jak se dostala k Inkům, ale v tu chvíli se v místnosti objeví zbytek party. Vylezou tajným vchodem… Pak chvíli nic důležitýho…. Když se vracíme zpátky, řekne mi, ať zhasnu. Marně hledám u dveří vypínač. Říká mi: „Je to tam vlevo Kačulko.“ Jsem v šoku. Jak to, že ví, jak se jmenuju? A uvědomím si, že spím. Ale ta skutečnost mě probere ze spaní.
****************************************
Prijde mi tedy velmi zvlastni, ze se takove sny zdaji - v mystickem/esoterickem prostredi se nijak nepohybuji ani na mne nedoleha. Vetsinu snu mam z realneho zivota a jsou velmi realisticke. No a do toho se obcas zjevi neco s mystickou tematikou. C.G.Jung mluvi o kolektivnim nevedomi, ze ktereho by neco takoveho mohlo vychazet (popisuje prave tyto typy snu, kdy se cloveku ktery ani nemohl videt nejake prostredi o tomto prostredi zda).