Astrální cestování - Frank Kepple

Astrální cestování, out-of-body experiences (OBE).
sheepeck
LD Expert
Příspěvky: 54
Registrován: čtv 02. srp 2018 16:31:34
Počet lucidních snů: 60
Bydliště: Písek

Astrální cestování - Frank Kepple

Příspěvekod sheepeck » pon 13. zář 2021 9:18:00

Zdravím.

Stále si udržuji stabilní úroveň poznávání změněných stavů vědomí (LD a AC) - tedy více méně bez jakýchkoli zážitků v poslední době. :-)
Ale mohu tu postnout zase nějaký ten překlad. Tenhle už jsem dělal před lety, ale tady jsem vám jej asi ještě nepředstavoval. Snad někomu přijde vhod.


P.S. Z důvodu většího rozsahu textu a omezení tohoto fóra text rozdělím do dvou postů.

....................................................


Materiály Franka Keppleho




Tento dokument si klade za cíl poskytnout souhrnný model Astrální reality tak, jak ji poznal a popsal Frank Kepple, zkušený znalec a průzkumník astrálního prostoru.

Astrální realitu Frank nazýval také jako „širší realita“. Do tohoto dokumentu byly zahrnuty rovněž různé další Frankovy poznatky, aby zde mohli čerpat také zájemci o informace týkající se Frankova přínosu k poznání posmrtného života. Pokud shledáte zde uvedené jako zajímavé, doporučím vám prohledat fórum Astra Pulse, kde jsou k nalezení veškeré komentáře a poznámky, které Frank za dobu svého působení na fóru v různých vláknech zanechal.

Informace v tomto souboru byly shrnuty z mnoha Frankových komentářů za několik posledních let. Co nejvíce jsem se snažil text ponechat tak, jak jej sám Frank formuloval, i když tu a tam jsem byl nucen některé odstavce přeformulovat.

Tento dokument jsem vytvořil jakožto poctu Frankovi a abych mohl jeho poznatky ohledně posmrtného života předat dál. Frankovy výzkumy jsou postaveny na pionýrských objevech Roberta Monroea, které dále rozvíjí. Věřím, že Frankův model je nanejvýš důležitý a si zaslouží být dále rozšířen. Doufám, že jeho objevy a poznatky týkající se astrálních světů shledáte stejně tak obohacující a prospěšné, jako jsem je shledal já sám.

Douglas Eckhart (Gandalf)
editor


Obsah

A) Frank Kepple – představení
B) Co je to „fázování“ a jak na něj?


Frankův model Širší reality:

1) Širší realita: přehled Frankova modelu
2) Jak Frankův model odpovídá modelu Roberta Monroea
3) Ohnisko 1
4) Ohnisko 2
5) Ohnisko 3
6) Ohnisko 4
7) Za Ohniskem 4: jiné systémy


Další informace:

1) Frankovy poznatky ohledně konceptu „Boha“
2) Frankovy poznatky ohledně „průvodců“
3) Frankovy poznatky ohledně konceptu reinkarnace
4) Frank a „záchranné akce“
5) Frankovy poznámky k alternativním fyzikálním dimenzím
6) Frankovy poznatky ohledně Energetického systému – čaker
7) Frankem doporučené knihy



A) Frank Kepple

Než dám slovo samotnému Frankovi, tak bych o něm něco řekl těm z vás, kdo se s ním ještě nesetkali.

Frank Kepple byl britský výzkumník, který se dlouhodobě zabýval teorií a praktickými aplikacemi astrální projekce, fenoménem OBE a podobnými studiemi posmrtného života. Byl vystudovaný elektroinženýr a dlouhá léta působil jako vědecký konzultant, než se odebral na odpočinek do jižní Francie, kde se mohl plněji soustředit na své výzkumy.

Z počátku se zajímal o posmrtný život a práce pionýra astrálního výzkumu Robeta Monroea, k čemuž jej přivedlo setkání s jeho knihou před více než dvaceti lety. Rozhodl se knihu přečíst, přičemž měl za to, že je autor buď totálně mimo, nebo že na něco opravdu kápnul. Ničemu z toho, co Monroe psal, Frank slepě nevěřil, ani to vše šmahem nezavrhnul. Jeho vědecký přístup jej přiměl k tomu, aby Monroeovy postupy sám na sobě nejprve ověřil. Teprve poté hodlal uznat, že na Monroeově tvrzení něco je.

Nejenže dokázal Monroeovy výsledky zopakovat, ale dokázal jeho výzkumy dále rozšířit. V poslední době hodně přispíval do diskuzního fóra na Astral Pulse, kde mnoha členům poskytoval bohaté a cenné informace. Snažil se také o založení „Nadace Franka Keppleho“, aby mohl své poznatky dále šířit. Tento projekt ale na svoji realizaci stále čeká.

Ze zdravotních důvodů se pak již později do veřejných online diskuzí nepouštěl. Doufám, že tento dokument napomůže šíření jeho poznatků a že na něm budou lidé moci v budoucnu stavět tak, jako on sám stavěl na poznatcích Roberta Monroea. Výzkumy Širší reality jsou teprve na počátku.

Další kapitola jsou slova samotného Franka:


B) Co je to „fázování“ a jak na něj?

„Fázování“ (v angl. phasing) byl původně termín pocházející z nápadu Roberta Monroea, který se po velikou část svého života zaobíral studiem jevu OBE. Jeho rané práce, které jsou podrobně popsané v jeho knize Cesty mimo tělo, byly poměrně tradicionalistické. Mezi jeho zážitky popisovanými v knize je možné vést silné paralely s pracemi dalších tradičních mystiků.

Ovšem jeho knihy Daleké cesty a Návrat k pramenům, které byly publikovány již před mnoha lety, ukazují, jak výrazně jeho výzkum pokročil a jak dal vzniknout zcela odlišnému modelu vědomí. Jeho původní koncept „lokalizací“ byl zcela nahrazen sérií úrovní duševního soustředění – Ohnisek. Tyto úrovně byly označeny pomocí řady libovolně zvolených čísel. Každá z úrovní byla popsána na základě Monroem podaného popisu duševního stavu – tak, aby další mohli pokračovat v jeho výzkumu a sami jeho zážitky potvrdit.

V určité fázi svého výzkumu mohl Monroe dosáhnout zásadního poznání, že ve vědomí žádné oddělení neexistuje, zatímco své první pokusy vnímal jako „opouštění“ nebo „oddělování se“ od těla. Jeho pozdější zážitky jej přivedly k závěru, že své tělo vůbec neopouštěl. To, o co šlo, byla změna jeho fázového spojení mezi ním a jeho okolím. Z tohoto jeho objevu pochází termín „fázování“.

Monroe byl povoláním elektroinženýr, a shodou okolností jsem i já promoval ve stejném oboru, takže jsem byl schopen pochopit, proč přišel s právě tímto způsobem popisu. V jednom vodiči můžete mít dvě napětí současně (ve skutečnosti jich tam můžete mít mnohem více, ale pro naše vysvětlení se nyní spokojme jen se dvěma). Tato napětí jsou v podstatě propojena, ale zároveň oddělena. To, co je odlišuje, je fázový úhel mezi nimi.

Tuto myšlenku fázového posuvu Monroe použil jako analogii pro popis vztahu mezi fyzickou, nebo-li objektivní vrstvou vědomí, a nefyzikální, nebo-li subjektivní vrstvou vědomí. Každá z oblastí vědomí se nachází v tom stejném „prostoru“ a jsou ve skutečnosti současně jak propojena, tak zvlášť. Takže Monroe si představoval, že mezi těmito dvěma oblastmi vědomí je 180° fázový posuv. Astrální projekce pro něj byla „přepínáním fáze“ mezi fyzickou a nefyzickou realitou.

Fázování tudíž zahrnuje původní 180° fázovou změnu mezi fyzikální, nebo-li objektivní, a nefyzikální, nebo-li subjektivní oblastí reality. Způsob, jakým k tomu dochází, je poněkud odlišný od tradičních postupů k zahájení „výstupu z těla“. Ve skutečnosti fázování tělesné pocity vůbec nezahrnuje. Tělesná schránka může zůstat v klidu, a vše, co se mění, je jen okolní prostředí.

Základním požadavkem pro fázování je nechat zážitek prostě plynout. Potřebujete se jím stát, namísto toho, abyste se snažili do něj vstoupit nebo jej dosáhnout pomocí nějakých metod. Jen klidně ležte a staňte se jím. A tady mi lidi obvykle říkají: „No jo, Franku, tobě to jde, ale já, když zavřu oči, tak vidím jenom tmu.“ No a co? Vždyť to je to, co po zavření očí vidím i já sám!

Myslím si, že lidé často tyto prvotní stupně příliš brzy přehlíží a utíkají k nějakým metodám.

Když já zavřu oči, vidím zpočátku jen tmu. Rozdíl mezi mnou a mnohými začátečníky vidím v tom, že když oni zavřou oči, tak si moc nevšímají. To je další důležitý bod – všímat si sebe. Podle mne jsou všichni tak zaujati metodami a technikami, že si pak nedokáží skutečně všímat sami sebe.

Takže jak jsem řekl, zavřu oči a vidím tmu, což je normální. Trochu se zavrtím, abych si lehl co nejpohodlněji, možná mne něco svědí na koleni, vlasy mi šimrají ucho nebo tak něco. Všechno si tak urovnám a přibližně tak 5 minut se soustředím na klidné dýchání. No, a protože si teď všímám, namísto toho, abych se nějak násilně soustředil na dokonalé provádění nějaké techniky podle tradičního pohledu, moje plná pozornost je věnována jednoduchému aktu všímání si.

Lidé mi často říkají, že se snaží, a povídají, jak se soustředí na to, aby svoje vědomí udrželi někde mimo sebe, a jak se současně koncentrují na „zvyšování své energie“ a aby vše dělali správně a tak podobně … ale že se nic neděje. No jasně, protože veškerá jejich pozornost je soustředěná někde jinde, zatímco moje se soustředí na všímání si.

Všímání si čeho?

No, zpočátku ničeho, protože vidím jen tak tmu. Ale pak, po krátké chvíli, si možná povšimnu, že nějaká oblast té temnoty není až tak úplně černá. Možná se tam něco blesklo, možná jsem někde cítil nějaký pohyb. Možná někdo zavolal mé jméno. Hm, to je zajímavé, pomyslím si, odkud se to asi vzalo? Ale nenechám se tou zvědavostí moc unést, jen si všímám. Možná vidím nějakou oblast, ne tak tmavou, jako zbytek, jak se pomalu víří. Možná tu a tam zahlédnu nějaké jiskřičky. Jak si tak všímám těchto událostí, moje pozornost se čím dál tím víc soustředí na vnitřní prostor.

Jakmile se moje pozornost pomocí všímání si upevní uvnitř, nejsem si již více vědom svého fyzického těla. Část mého vědomí si uvědomuje, že někde v pozadí je moje tělo, v posteli atd. Ale už jsem od něj fázově daleko. Na začátku byla před mým vědomím mé fyzično, a v poli otočeném o 180° bylo mé nefyzično. Ale teď došlo k onomu „fázovému posuvu“ o 180°. Nyní je moje původní popředí (fyzičko) v pozadí, a z pozadí (nefyzična) se stalo popředí.

Toto je myšleno tím „fázováním“, protože dochází k tomuto 180° fázovému posuvu mezi fyzičnem a nefyzičnem. Jak říkám, Monroe s tímto popisem přišel, protože byl elektroinženýr, a představoval si to jako dvě napětí posunutá vůči sobě o 180°. Tak tomu začal říkat fázování. Podle mne ale lidem dělá dost problémů představit si dvě napěťové křivky posunuté oproti sobě o 180°. Zkuste si tedy představit otáčivé dveře u nějakého vstupu do budovy. Jakékoli budovy, na tom nesejde.

Stojíte před budovou. Takže vaší realitou je to „venku“. Uvědomujete si, že uvnitř budovy je další realita, ale je od vás oddělena dveřmi. Nyní projdete dovnitř a otočíte dveře o 180° a zastavíte se. (Pokud by snad někdo nevěděl, kruh má 360°, takže 180° je půl otáčky.) Nyní jste uvnitř budovy. Nyní „uvnitř“ je vaší realitou. Jste si vědomi reality vně budovy, ale ta je opět uzavřena dveřmi. Pokud nyní zase vyjdete ven a otočíte dveřmi o 180°, bude vaší realitou opět to „venku“.

Pokaždé, když projdete dveřmi a otočíte jimi o 180°, dojde k 180° fázovému posuvu mezi vaším vnímáním vnějšku a vnitřku.

Takže když je má pozornost začne soustředit na vnitřní pomocí všímání si, dojde tím k fázovému posuvu v mém vnímání fyzické (mého „venku“) a nefyzické (mého „uvnitř“) reality. Takže nadále pokračuji ve všímání si všeho, co se může přihodit. Nejsem až tak zvědavý, nesnažím se nic vyvolat, nesnažím se o provádění nějaké techniky nebo metody; jednoduše se dívám do sebe na to, co probíhá, a tak soustředím svoji pozornost.

Když člověk pomocí všímání si soustředí svoji pozornost dovnitř, umožní si, aby zahlédl střípky jiné dimenze reality. Objektivně se to dá popsat jako vnímání všemožných různých záblesků toho či onoho, náhodných obrazů, které se objevují a zase mizí, rušivých zvuků a tak podobně. Někdy tyto obrazy mohou vytvořit něco, čemu říkám „astrální plátno“, což člověk může vnímat jako jakési astrální filmové plátno, kde svýma nefyzickýma očima může vidět pohyblivé obrazy a zvuky. Dochází k tomu, že si umožňujete pozorovat záblesky jiných dimenzí reality. Pokud se pak rozhodnete vstoupit do nich, ocitnete se v daném místě, v té určité oblasti vašeho vědomí.

Myslím si, že lidé, kteří se snaží o fázování, si musí uvědomit toto: jiné oblasti reality pouze vypadají jako od nás oddělené. Ve skutečnosti není ve vědomí žádného oddělení. Oddělujeme oblast „tady“ a „tam“ jenom kvůli našim zážitkům. Ve skutečnosti jsou tyto oblasti v kterémkoli okamžiku naší existence propojené, spletené a probíhá mezi nimi energetická výměna! Jde jenom o to, že jsme se vědomě rozhodli to nevidět.

Když se rozhodneme všímat si, říkáme vlastně sami sobě: „Tak jo, mé já, rád bych tomu teď na nějakou chvíli věnoval pozornost.“

V různých knihách a na internetu najdete ohledně toho fázování spousty rad, takže se mu tady nebudu věnovat podrobně. Myslím si, že je důležitější pokusit se vysvětlit, co že je to, do čeho se fázově napojujeme. Co je to vůbec ten astrální svět a jak je spojen s naším fyzickým světem. Co to opravdu JE ta širší realita? To je to, o co se zde budu snažit.




Frankův model širší reality:

1) Širší realita: přehled Frankova modelu

Tradiční mystické přístupy mají tendenci poukazovat na všechny astrální světy, úrovně apod. jako na něco, co existuje mimo náš fyzický svět. Skutečností však je, že všechny tyto ostatní světy, včetně našeho fyzického, jsou součástí celého propleteného spektra vědomí. Celé toto spektrum vědomí nazývám jako Širší realita. Protože se normálně soustředíme pouze na fyzický svět, vnímáme pouze tuto fyzickou realitu. Tak docházíme k názoru, že zbytek Širší reality se nachází někde jinde. To je ale špatně. CELÁ Širší realita je ve skutečnosti právě zde; jde jenom o to, že jsme se pro potřeby společného prožitku rozhodli věnovat svoji pozornost pouze této specifické oblasti spektra vědomí.

Širší realitu dělím na čtyři Primární oblasti, které označuji jako Ohniska 1 až 4. Sami si je můžete nazvat, jak se vám zlíbí. Jejich pojmenování je irelevantní. Ale pro snadnost pochopení je podle mne vhodné si je nazvat nějak jednoduše a logicky.

Dobře, takže máme vědomí rozdělené na čtyři oblasti. Někdo se mne nedávno zeptal, pokud existuje něco za Ohniskem 4; jako Ohnisko 5 nebo tak něco. Podle mých vědomostí jsou v našem konkrétním systému pouze tyto 4 Primární oblasti. Ale vědomí samo tímto není omezeno. Vědomí je nekonečné. Možná je zde nekonečné množství jiných systémů podobných našemu, nebo třeba zcela odlišných. Ale soustřeďme se nejprve na strukturu našeho daného systému a umožněme lidem správnou projekci.

Náš systém je možné rozdělit do oblastí Ohnisko 1, Ohnisko 2, Ohnisko 3 a Ohnisko 4. Spolu tvoří celost kontinua vědomí, resp. všeho, co jest (alespoň v našem systému). Každý z nás má své kontinuum vědomí, které existuje ve všech těchto čtyřech oblastech.

Teď si ale MUSÍTE uvědomit jednu věc:
Když říkám čtyři Primární oblasti Širší reality, tak po vás chci, abyste si naplno uvědomili bez jakýchkoli pochybností, že tyto oblasti NEJSOU žádná místa! Jedná se o ohniska zaměření pozornosti ve vašem vlastním kontinuu vědomí.

Monroe byl v tomto průkopníkem a podle toho, co vím, byl prvním, komu došlo, že se nejedná o místa, ale o ohniska soustředění pozornosti. Odtud pochází jím zvolený termín „ohnisko“, když mluvil o Ohnisku 10, Ohnisku 21 atd. Možná jste si kladli otázku, proč zrovna „ohniska“. No, tohle je ten důvod.

Naše Širší realita je tedy rozdělená na 4 Primární oblasti a každý z nás má to, čemu říkáme Primární ohnisko. Každý, kdo si čte tento text ve fyzické realitě, má své Primární ohnisko nastavené na fyzickou realitu. Když pak provádíme astrální projekci, tak se naše Primární ohnisko nemění. Můžeme změnit ohnisko naší pozornosti, ale naše Primární ohnisko zůstává v Ohnisku 1. Můžete si Primární ohnisko představit jako takové „domácí ohnisko“. Když třeba navštívíte kamaráda u něj doma, tak po dobu vaší návštěvy je místo vašeho pobytu shodné s místem pobytu vašeho přátele. Ale to jen po dobu návštěvy. Vaše domovská adresa zůstává stejná. Jen jste po nějakou dobu na jiné adrese. A k tomu stejnému dochází během astrální projekce. Naše Primární ohnisko zůstává stejné, ale ohnisko našeho soustředění je v daném okamžiku posunuto do jiné oblasti kontinua vědomí.

Za našeho života klidně pobýváme ve fyzické realitě, naším Primárním ohniskem je Ohnisko 1. A pak, když člověk zemře, tak to, co objektivně vidíme jako „smrt“, je objektivní reprezentací nebo výsledkem přenosu Primárního ohniska daného člověka z Ohniska 1 do Ohniska 3. Když si vypnete své Primární ohnisko, veškeré subjektivní interakce s vaší tělesnou schránkou ustanou. Jinými slovy, tělo odhodíte, ono přestane fungovat, a vy odcházíte žít do Ohniska 3. Této oblasti se z mnoha důvodů říká Přechodová oblast.

Chtěl bych opět podotknout, že tohle vše nejsou jen nějaké poblázněné teorie, které jsem si jednoho dne vymyslel. To, co tu tvrdím, je prostě tak, alespoň podle toho, co sám vím. Vše, o čem tu mluvím, jsem sám zažil. S malým úsilím a cvičením to můžete zažít také. Ignorujte ty, kteří vám budou tvrdit, že před tím, než budete moci dosáhnout „vyšších úrovní“, budete muset dosáhnout určité „úrovně inkarnace“. Už TEĎ jsme ve VŠECH oblastech vědomí. Každý z nás má tu ÚPLNĚ STEJNOU subjektivní strukturu! Žádný člověk není na nějaké vyšší úrovni oproti jinému člověku. Ve skutečnosti je tomu tak, že často právě ti, kdo jsou hluboce věřící a duchovně založení lidé, mají při Přestupu ty největší problémy. Jsou pak zasekaní svými vlastními domněnkami a končí v tom, čemu říkám „astrální bláto“.

Jednou z největších výhod poznání Širší reality je to, že pak po smrti víte, kde přesně se nacházíte a co máte dělat. Než abyste skončili někde v temnotě, aniž byste měli o čemkoli ánung. Je tu ale mnoho dalších výhod, které můžete využívat ještě během života.

Takže tu máme 4 Primární oblasti a naším současným Primárním ohniskem je Ohnisko 1.

Chci po vás také, abyste si tyto Primární oblasti představili jako vzájemně propojené. Nejsou položené za sebou v nějaké dlouhé linii. Jsou spolu všechny současně propojené a propletené. Pamatujte si, že to NEJSOU místa. Například, ve fyzické realitě jste v jednom městě, a pak jedete po cestě do města vedlejšího. Tyto Primární oblasti NEJSOU takové. Jsou spolu navzájem propojené. Takže díky tomu je naprosto možné objektivně zažívat 2 nebo i více Primárních oblastí najednou pouze tím způsobem, že upravíte ohnisko svého vnímání. Nemusíte vůbec nikam „cestovat“. Ve fyzické realitě se potýkáme s časem, prostorem a vzdálenostmi. Jakmile ale „vystoupíte“ z fyzické reality, není tu ani čas, ani prostor, ani vzdálenosti. Tím ale netvrdím, že nemůžete zažívat představy prostoru a vzdáleností a zdánlivý čas. Jedná se ale pouze o dědictví z života ve fyzické realitě a nikoli o faktickou opodstatněnost.

Mnoho lidí se mne ptá na to, jak cestuji z místa na místo. Necestuji, protože zde není žádný prostor, skrze který bych měl cestovat. Kdysi jsem míval s pohybem v Širší realitě problémy. A pak mi to jednou došlo. Obtíže, které jsem zažíval, nebyly způsobené tím, že by navigace byla těžká. Způsobovalo je to, že jsem si stále neuvědomoval, jak snadné cestování je. Snažil jsem se cestovat z místa na místo jako ve fyzické realitě. Jinými slovy skrze prostor a po nějaké vzdálenosti, přičemž nic z toho tu neexistovalo. V Širší realitě se vše nachází v tom stejném bodě. Takže pokud jste v nějakém místě, nacházíte se zároveň ve všech ostatních místech. Protože prostor neexistuje. Proto tvrdím, že se všichni již nacházíme ve všech oblastech vědomí. Jediný rozdíl je ve vašem objektivním vnímání vašeho prostředí, nebo-li kam v kontinuu vědomí soustředíte svoji pozornost. A tak se dostáváme k tomu, co jsem tvrdil na začátku – že tyto oblasti NEJSOU místa a že se jedná o ohniska soustředění pozornosti.

Už vám začíná docházet, proč se NEJEDNÁ o místa?



Ohnisko 1

Všichni známe Ohnisko 1. To je naše fyzická realita. Ohnisko 1 obsahuje to, čemu říkám Širší realita. Včetně té oblasti, které někteří říkají zóna skutečného času (RTZ – real time zone). Osobně tento termín nemám rád, protože tu neexistuje nic takového jako „skutečný čas“ a taky se nejedná o „zónu“. Ale zase, pohlížím na to z vědeckého pohledu a vím, že je potřeba používat shodné termíny a správně je definovat.

Upřímně, nevidím nic zajímavého na projekci do RTZ. Zpočátku je to sice něco nového, ale není tam moc co dělat a celkově to vypadá jako málo muziky za hodně peněz. Proto se více rozepíšu až o Ohnisku 2.



Ohnisko 2

Ohnisko 2 je to, čemu se mezi psychology obecně říká „podvědomí“, až na to, že na tom není nic „pod“. V Ohnisku 2 probíhá snění, lucidní snění, astrální projekce, setkání s různými démony či duchy, atd. většiny lidí. Do Ohniska 2 spadají také různé osobní schopnosti, jako jsou paměť a představivost. Bez Ohniska 2 bychom nebyli schopni racionálního uvažování nebo vytvoření něčeho v oblasti fyzična. Jsou zde veškeré názory, ke kterým se upínáme. A to je právě docela zajímavé. Můžete třeba projektovat do Ohniska 2 a objektivně tam pozorovat reprezentace svých vlastních myšlenkových konstrukcí, kterých se držíte. Ale s ohledem na to, že lidé o astrálním světě věří, že se jedná o oddělené místo, astrál se jim ukáže jako právě to, čemu věří! Tato jednoduchá skutečnost byla po tisíce let zdrojem zmatků a nepochopení ohledně širší reality.

Problémem bylo, že mystici si vždycky mysleli, že projektovali do nějakého jiného místa, než ve kterém sami byli. A přitom to, co v Ohnisku 2 vidíte, jsou reprezentace vašich vlastních myšlenkových konstrukcí a toho, čemu věříte. Takže pokud věříte tomu, že je astrální svět plný démonů a duchů … tak pak se vám jich dostane požehnaně. Protože budete pozorovat reprezentace vlastních názorů a předpokladů. Lidé si myslí, že astrál je podivným a magickým místem, kde dochází k těm všemožným efektům jako z Alenky, když se uskutečňují jejich myšlenky. Mnoho mystiků to přijalo za své a pak lidem vnukli myšlenky, že tam můžete narazit na všechno to zatracení, temno a nebezpečí.

Ale zamysleli se ti lidé alespoň na okamžik PROČ se jejich myšlenky zhmotňují? PROČ tam ty „alenkovské“ efekty probíhají?

Jen tehdy, když se na tuto situaci podíváte z pohledu vědce, který se snaží objektivně přijít na smysl toho všeho, si uvědomíte jednoduchou příčinu vzniku těchto efektů. Po skoro pět let jsem se s touto otázkou potýkal. Bojoval jsem s mnoha démony a duchy a zabil spousty draků. A pak mi to jednoho dne docvaklo. Uvědomil jsem si, že myšlenka vyvolává akci. To bylo ono! Nacházel jsem se na místě, kde se myšlenka okamžitě rovnala akci. Pamatuji si na ten okamžik přesně až do dnešního dne, i když je to už nějakých osmnáct let. Ale teprve o hodně později jsem přišel na to, PROČ se tomu tak v tomto zvláštním a magickém místě zvaném astrál děje … PROČ se myšlenka rovnala akci? Jednoduché! Bylo to proto, protože jsem projektoval do vlastní mysli. Jinak řečeno, překládal jsem sám sobě objektivní realizace mých vlastních vnitřních subjektivních hnutí!

Toto prosté uvědomění mne uvedlo na úžasnou cestu objevů uvnitř mé vlastní mysli. Bylo fascinující učit se sám o sobě tak říkajíc uvnitř sebe samotného. Když jsem měl nějaký problém, stačilo teď vkročit sám do sebe a nalézt vhodné řešení. Díky tomuto uvědomění jsem poznal, jak se objektivní a subjektivní projevuje v oblasti uvědomění a energie. Tyto pozdější objevy mi velmi pomohly ohledně dalších poznání Širší reality.



Ohnisko 3

Ohnisko 3 je ještě zajímavější. Tato oblast vědomí je souhrnem Monroeových Ohnisek 23, 24, 25, 26 a 27. Zde se nachází Nejhlubší Pekla a Nejvyšší Nebesa a vše mezi nimi. Monroeovo Ohnisko 27 odpovídá „hornímu patru“ mého Ohniska 3. Do Ohniska 3 všichni odcházíme po „smrti“, tedy smrti fyzického těla, a když se naše Primární ohnisko změní z Ohniska 1 na Ohnisko 3. Z důvodů, ke kterým se ještě dostaneme, se mu také říká Přechodová oblast.

Ohnisku 3 říkám „společná oblast“ našeho kontinua vědomí. To znamená, že na rozdíl od Ohniska 2, které patří jenom nám samotným a které můžeme zažívat jen my sami, oblast našeho vědomí Ohnisko 3 se propojuje s každým dalším; můžeme zde sdílet Ohniska 3 všech ostatních lidí a společně jednat. Když vstoupíte do Ohniska 3, tak zjistíte, že se velmi podobá naší fyzické realitě. Můžete zde potkat ostatní lidi zcela objektivním způsobem, jako je tomu ve fyzičnu. Je zde zřetelně patrné, že tito lidé nejsou jen výtvorem naší vlastní imaginace. Je to tak zřejmé, jako je zřejmé, že lidé v naší fyzické realitě nejsou našimi přeludy.

Ve středních a horních částech se nachází na miliardy lidí, kteří spolu objektivně navzájem jednají, stejně jako my spolu jednáme v naší fyzické realitě. Horní oblasti Ohniska 3 jsou VELMI podobné fyzickému světu, přičemž ty horní vrstvy jsou i lepší. Sám tomu říkám supra-fyzično, něco jako realita na steroidech. V Ohnisku 3 najdete nepřeberné množství různých prostředí, která si lidé pro sebe vytvořili, ať už vědomě, nebo nevědomky. Mnohé z nich jsou úžasné a nádherné, zatímco jiné nudné a další děsné. Když lidé v Ohnisku 3 vytvoří předměty a prostředí, tyto tam zůstávají tak dlouho, dokud zase nejsou odstraněny, takže je docela možné narazit na vytvořená místa, na která jejich stvořitel již zapomněl. Někdy v nich mohou být jiní lidé, kteří jej využívají! Klidně v nich můžete zůstat také a provést tu a tam i své vlastní úpravy, pokud chcete. Vytváření objektů v Ohnisku 3 je sice poněkud nesnadné, protože to vyžaduje subjektivní tvořivý proces, ale s trochou praxe se to dá zvládnout.

Poznámka: Jedním z nejzákladnějších pravidel Širší reality, které musíte mít na paměti, je pravidlo „vrána k vráně sedá.“

Pro pochopení ohromného množství „světů“ v Ohnisku 3 je zapotřebí si uvědomit následující: po fyzické „smrti“ lidé, kteří mají určitá přesvědčení a vyznávají určité hodnoty, směřují do oblastí Ohniska 3, kde se nacházejí podobně založení lidé. Tam zůstávají do té doby, než se jejich názory a přesvědčení změní, a pak směřují do „vyšších“ oblastí Ohniska 3, kde jsou lidé více svobodomyslnější. Tyto „vyšší sféry“ Ohniska 3, ve který jsou lidé šťastně zbavení dogmatických názorů, odpovídají oblasti označované Monroem jako Ohnisko 27. Množství jednotlivých prostředí v těchto horních oblastech Ohniska 3 je ohromné, a najdete zde mnohé z prostředí, které popisoval Monroe, jako třeba „Park“, „Středisko rekapitulace života“ a tak podobně.

Jen pro ujasnění: Ohnisko 3 je OBROVSKÉ. Řekněme, že jsem se setkal asi se dvěma tisíci lidmi na nižších větvích stromu Ohniska 3, jak tomu říkávám. Tyto dva tisíce lidí mohou představovat 10% obyvatel (velmi nepravděpodobně), nebo 1%, nebo 0.0000000001% (to bude asi pravděpodobnější). Opravdu v tuto chvíli nevím, jak to posoudit. Je zde toho tolik k objevování!



Ohnisko 4

Ohnisko 4 je skutečně ohromující! Jedná se o „vrchol“ našeho kontinua vědomí. Jde o čistou subjektivní energii. Když se napojíme na Ohnisko 4, staneme se svým „Širším já“. To je ostatně cílem Ohniska 3. Z tohoto důvodu se Ohnisku 3 říká Přestupní oblast. Ohnisko 3 nám umožňuje připravit se (naším vlastním tempem, ať už jsou to v některých případech stovky, nebo tisíce let) na případný přesun do Ohniska 4.

Primární Ohnisko 4 je subjektivním zdrojem veškerých hnutí uvnitř vědomí. Víte, energie pro naše jednání musí odněkud pocházet. Netvoříme jen tak něco z ničeho. Nápad, například, je hnutím uvnitř vědomí. Je to energie, která někam směřuje, dalo by se říci. No, a tato energetická akce musí někde mít počátek, protože energie se nebere jen tak odnikud.

Když se na sebe podíváme z pohledu energie, tak jsme vlastně takové lidské energetické převodníky, které přeměňují syrovou subjektivní energii na objektivní, kterou je pak možné popisovat různými způsoby. Když projektujeme uvnitř subjektivní reality, tak se povětšinou všichni umisťujeme do pozice, kdy jsme čelem k objektům. Ale po vstupu do Ohniska 4 odhodíte všechny představy ohledně „věcí“ a začnete se spojovat s na pozadí se nacházející subjektivní energií. Tato energie se pak dále nakonec tu a tam oddělí (opět jde jen o verbální popis) a vytvoří „věc“. Tou věcí může být fotbalový míč, lidská bytost, dům, rostlina, žirafa, prostě cokoli.

Tím spojováním se s energií nemám na mysli, že byste se sloučili s obrovskou oblastí prázdnoty. Právě naopak, většinou jde o spojení se specifickou činností energie. Myslím, že by se velmi zhruba dalo říci (a opravdu jenom velmi zhruba), že se spojujete s „věcmi“, ale věcmi ve smyslu jejich konceptualizace, nebo jejich zdrojem. A tím zdrojem všeho, co se v našem systému nachází, je Primární Ohnisko 4.

Takže v zásadě se všechny „věci“ dají vystopovat až k pohybu energie, jehož původním zdrojem je Primární Ohnisko 4. Takže se dá říci, že Primární Ohnisko 4 je místem pohybu myšlenky ještě před jejím stvořením. Ale opět jde pouze o pokus o verbální popis, protože z pohledu Ohniska 4 zde není žádné „předtím“. Vše prostě je. Koncept „předtím“ se dostane na řadu až „později“.

Připouštím, že nemám odpovědi na vše. A nebudu je mít do té doby, než mi bude Ohnisko 4 plně jasné. Nejsem si ani jistý, zda je vůbec pro bytost ukotvenou ve fyzikální realitě možné, aby takového plného pochopení dosáhla. Ohniska 2 a 3 jsou ve srovnání s Ohniskem 4 jednoduchá, protože se tolik podobají zemskému nebo lidskému prostředí, a zbytek si lidé obvykle nějak domysleli. Ve starých dobách tomu říkali „bůh“ ve smyslu všeho, co nedokázali vysvětlit. Ale technologie jdou stále dopředu, naše pochopení se zvětšuje a toto téma není žádnou výjimkou. Dnes se pokoušíme své pochopení dále rozšířit a připravit cestu pro nové paradigma. A tak tomu tedy říkáme Ohnisko 4. Oblast vědomí, kterou se můžeme naučit zakoušet a poznávat sami za sebe (samozřejmě za předpokladu, že vynaložíme trochu úsilí správným směrem).

Vše, co se týká Ohniska 4 je opravdu hlavu matoucí, a to neříkám jen tak. Je to oblast, kterou jsem ještě neměl možnost „prozkoumat“ tolik, kolik bych si přál. Je to, tak říkajíc, moje současná výzva.

ZNAČNOU obtíží je u Ohniska 4 jeho plně subjektivní realita. Není zde žádný pojem času, takže ani žádného prostoru. Ohnisko 4 nezabírá žádný prostor, a přeci je v něm obsaženo jak Ohnisko 1, tak i 2 a 3. Takže veškerý náš fyzický vesmír (a všechny ostatní vesmíry, ale ty ponechme nyní stranou) jsou obsaženy v Ohnisku 4. A přitom „mimo“ Ohnisko 4 není nic, protože Ohnisko 4 zahrnuje vše, co se v našem systému nachází. Ohnisko 4 nezabírá žádný prostor, a přece je v něm obsažen celý náš vesmír. Hm, to je první překážka pro pochopení. Problémem je, že pokud něco nezabírá žádný prostor, tak to pro nás pravděpodobně neexistuje. To kvůli tomu, že jsme tolik připoutání k „věcem“.

Druhá překážka: pro pochopení Ohniska 4 je zapotřebí pochopit nekonečno. A tento aspekt je možná ten nejvíce ohromující. Protože v nekonečnu se vše stane nekonečněkrát. To znamená, že se to, co se děje nebo stane, už také stalo.

Z naší poněkud omezené perspektivy lineárního času se jeví, že život začal, skončil, a opět začal. Ale z perspektivy Ohniska 4 nic nezačalo ani neskončilo. Vše prostě JE. Veškeré pojmy začátku a konce jsou konstrukcí fyzické reality. Dobrou zprávou ohledně tohoto všeho je, že není nic takového jako opravdový konec a že není žádná „smrt“. Je zde pouze neustále expandující vědomí. Když konečně vstoupíte do Ohniska 4 a zažijete to na vlastní kůži, začne vše dávat smysl. To je to, co se mi děje, a já nemůžu být jediný člověk na světě, který vstoupil do Ohniska 4. Je mi jasné, že se to zase neděje tak často, ale doufám, že jak lidé začnou kopírovat mé postupy, že se to stane mnohem běžnější záležitostí.




2) Jak Frankův model odpovídá modelu Roberta Monroea

Začal jsem stavět na průkopnické práci vysoce uznávaného průzkumníka astrálního prostoru a spisovatele Roberta A. Monroea. Mé vlastní objevy v mnoha klíčových bodech odpovídaly těm jeho, ale brzy jsem poznal, jak se ostatně děje ve všech oblastech pokračujících objevů, že musím jeho závěry upravit, abych mohl vzít v potaz svá vlastní výzkumy a osobní zážitky.

Takže jak vedle sebe vypadají model Mornoeův a můj? Ve většině bodů spolu velmi dobře souhlasí. Na můj model je možné pohlížet jako na zjednodušený model Monroeův, ale s přidanými rysy, které vyplynuly z mých výzkumů.

Pro ty z vás, kdo jsou obeznámeni s modelem Monroea, zde uvedu jednoduché porovnání:

Monroe Kepple
Ohnisko C1 Ohnisko 1
Ohniska 3, 10, 12, 15 a 21 Ohnisko 2
Ohniska 23, 24, 35, 26 a 27 Ohnisko 3

Zde srovnání končí, protože moje Ohnisko 4 nemá v Monroeově modelu žádný protějšek.


K Monroeově Ohnisku 21:

Ti, kteří jsou obeznámeni s modelem R. Monroea, znají Ohnisko 21. Mnozí astrální cestovatelé jej znají jako „3D temnotu“. Když do tohoto ohniska vstoupíte, tak to okamžitě poznáte podle toho, že temnota před vaším zorným polem získá naprosto trojrozměrnou podobu a vy se najednou vznášíte v té prostorové temnotě, namísto toho, abyste ji jen tak před sebou pozorovali jako 2D. Jak vidíte, leží na samotném horním konci mého Ohniska 2 a dotýká se Ohniska 3. Tato 3D temnota nebo-li Monroeovo Ohnisko 21 je tím, čemu můžeme velmi dobře přiřadit termín překlenovací stav. Můžeme na něj pohlížet jako na místo, kdy se vaše mysl setkává se širším astrálem, t.j. místo, kdy se vaše individuální kontinuum vědomí (Ohnisko 2) setkává se „společnou oblastí“ kontinua vědomí (Ohniskem 3). Je to bod přeskoku do všech těch dobrodružství v Ohnisku 3 nebo-li skutečném astrálním světě, jak tomu někteří lidé říkají.

Rozhodl jsem se tomu říkat Ohnisko Z (z angl. „zero“), protože z mého pohledu jde o jedinečný stav uvnitř Širší reality a jako takový si zaslouží svůj vlastní popisný termín.

Během procesu fázování lidé tímto stavem při své cestě do Ohniska 3 projdou, ale mnoho z nich si to neuvědomuje, protože jím procházejí příliš rychle. Je to škoda, protože OZ (Ohnisko Z) je samo o sobě docela skvělé. Můžete tam klidně odpočívat a klidně plout černou prázdnotou, jen si tak užívat. Další věcí, kterou můžete učinit, je vyvolat si jakoukoli hudbu, která vás napadne, a vy ji uslyšíte kolem sebe v neuvěřitelně prostorovém zvuku! Můžete si zde také vytvořit jakési „astrální okno“, které vám s dokonalou zřetelností zobrazí jakoukoli scénu. Vše, co pak musíte udělat, je chtít vkročit do scény a hned jste v ní. V OZ je pravděpodobně mnohem více věcí k objevování a další objevy budou následovat.





3) Ohnisko 1 podrobněji

Jak jsem už uvedl v úvodu, Ohnisko 1, pojmenované Monroem jako C1, je tím, na co poukazujeme jako na fyzický nebo materiální svět. Po dobu našich pozemských životů je Ohnisko 1 naším Primárním ohniskem. Každý, kdo si toto čte ve fyzickém světě (Ohnisku 1) má své Primární ohnisko nastavené na fyzično. Při projekci se naše Primární ohnisko nemění. Můžeme přesunou svoji pozornost jinam, ale naším Primárním ohniskem zůstává Ohnisko 1. To znamená, že dočasný přesun naší pozornosti do jiných oblastí, jako třeba Ohniska 2 nebo Ohniska 3 (nebo Ohniska 4, pokud jste opravdu ambiciózní) vyžaduje určité úsilí. Po naší tělesné smrti se naše Primární ohnisko přepne na Ohnisko 3, které stane naším „domovským ohniskem“, zatímco budeme procházet přechodnou fází, dokud si nakonec neumožníme konečné přepnutí do Ohniska 4. To se pak opět stane naším Primárním ohniskem a cyklus je dokončen.

Ohnisko 1 obsahuje VŠE, co považujeme za hmotné: naši planetu, galaxii a celý vesmír. Pokud by vás zajímalo, kdo vytvořil vesmír, tak jsem byl spolehlivě informován, že jsme to byli my! Účelem hmotného vesmíru je zažít objektivní realitu. V určité situaci jsme se dali dohromady, z pohledu Ohniska 4, a rozhodli se vytvořit obecnou oblast subjektivní energie, která by se sama objektivně projevila ve formě, kterou poznáváme jako hmotný vesmír, jehož smyslem je poskytnout vynikající prostředky pro zážitek setkání; jsme zde, abychom prožívali, a bytí fyzickou bytostí v objektivním smyslu je skvělým způsobem, jak toho dosáhnout. Na fyzický svět můžeme pohlížet jako na kondenzovanou subjektivní energii projevující se objektivním způsobem, a jeho stvořením jsme kolem této energie ustanovili řadu pravidel. Výsledkem jsou samozřejmě základní principy vesmíru a to, co si představujeme pod pojmem fyzika. Jedním z nejužitečnějších aspektů fyzického světa je to, že jakožto fyzické bytosti jsme chráněni před nejhoršími účinky subjektivních projevů: pokud na něco pomyslíte, tak vydáte subjektivní energii. Když to provedete dostatečně silně, a projeví se požadovaný účinek. Pro ty, jejichž mysli jsou v nepříliš dobrém stavu, to představuje určité problémy. Nižší úrovně Ohniska 3 jsou plné lidí, kteří jsou kvůli neustále se zesilující spirále negativné energie chyceni v peklech svých vlastních názorů a přesvědčení. Když si například někdo vytvoří děsivou situaci, bude jí ještě více vyděšen, čímž vyvolá další, ještě děsivější situaci a tak pořád pryč.

Ve hmotném světě to tak není. Podobným příkladem může být noční můra. Jde o scénář vyvolaný strachem v Ohnisku 2, když naše těla odpočívají. Pokud však se však scéna stane až moc děsivou, my se probudíme, tj. vrátíme do Ohniska 1, kde tyto energie mají jen malý účinek. Pokud jen však naším Primárním ohniskem Ohnisko 3, nemáme jak se z tohoto stavu dostat a je dost dobře možné, že zůstaneme polapeni v celé řadě negativních scénářů, kvůli kterým pak mají odborníci na „záchranné práce“ spoustu práce!

Jinými slovy, v Ohnisku 3 si pomyslíte, že chcete, aby se vám v ruce objevila sklenice s pivem a ono se tak stane (s trochou praxe). Ale ve fyzické realitě můžete sedět v křesle a myslet na pivo třeba do aleluja, ale dokud nezvednete zadek a nedojdete si pro něj do ledničky, tak si můžete nechat zajít chuť.

Měl bych zde připomenout, že moje nedávné výzkumy mi poskytly důkazy pro tvrzení, že naše touhy a duševní postoje přímo OVLIVŇUJÍ naši fyzickou realitu daleko více, než jsme si dosud mysleli; samozřejmě, že okolnosti našeho tělesného bytí jsou PŘÍMO PROJENÉ s našimi konkrétními touhami a postoji. To znamená, že se správným záměrem můžete odpovídajícím způsobem změnit své fyzické prostředí. Osobně jsem sotva na začátku objevů v této důležité oblasti a je potřeba mnohem více dalších výzkumů. I tak je však zřejmé, že pravidla okolní fyzické reality nás ochraňují před okamžitými následky rovnice myšlenka = akce, která vládne Širší realitě (nebo-li astrálnímu světu, chcete-li). Můžeme se tedy svobodně pouštět do mnoha dobrodružství, které nás posléze obohacují; což je koneckonců smysl celého života: žít, zažívat a růst.

Někteří zpochybňují tvrzení, že základním smyslem naší fyzické existence je zažívat, protože pokud ano, tak se to zdá omlouvat nebo snižovat váhu těch všech strašlivých věcí, ke kterým na světě dochází, a dovoluje nám to přecházet je s pocitem „no jo, to je všechno jen zkušenost a tak je to vlastně v pořádku.“

Ve skutečnosti NIC takového netvrdím. Neexistuje ŽÁDNÁ omluva pro JAKÝKOLI DRUH UTRPENÍ! Je pravda, že jsme tu, abychom zažívali, ale to neznamená, že bychom měli prožívat všechna ta hrůzná utrpení nebo že by snad ta utrpení byla nějak“v pořádku.“ Skutečností zůstává, že fyzický svět nám nabízí přehršle možných zkušeností. Vlastně tolik, že ve skutečnosti není potřeba zažívat pekelná muka jen proto, abychom je zažili. Naší vlastní nejvnitřnější podstatou je radost, mír a spokojenost; zažívat opak v nějakém větším rozsahu je nezdravé.

Jediným užitečným aspektem zakoušení agónie a utrpení je naučit se, jak je více NEZAŽÍVAT! NEJSOU to stavy, po kterých bychom přirozeně toužili a pokud je to možná, tak by jim mělo být zabráněno. Samozřejmě, že sama podstata fyzického světa a svoboda jednání v něm toto může učinit nemožným, protože jsme koneckonců všichni cítícími bytostmi. Všichni můžeme očekávat svůj díl bolesti, ale není omluvitelné tyto negativní aspekty podporovat. Tím nejlepším, co můžeme udělat, je soustředit se na lásku a pozitivitu, které mohou z takových bolestných okamžiků povstat, pokud jim tedy dáme k tomu příležitost. Měli bychom usilovat o ukončení veškerého utrpení kdekoli na světě!


Astrální projekce/mimotělesné zážitky:

Chtěl bych zde jasně prohlásit, že to, čemu říkáme „mimotělní zážitky“, má v zásadě špatný název. Je pravdou, že se odpočatou nacházíme v CELÉM kontinuu vědomí současně, přičemž naše Primární ohnisko je v „nějaké jeho části,“ tj. v Ohnisku 1, 3 nebo 4. Když je to Ohnisko 1, jsme primárně SOUSTŘEDĚNI na naše fyzická těla, skrze která zažíváme okolní svět a pomocí kterých komunikujeme, ale to neznamená, že bychom byli UVNITŘ! Když pak projektujeme, dočasně přesouváme naše soustředění z Ohniska 1 někam jinam, ale NEOPOUŠTÍME svá těla, protože jsme nikdy vlastně nebyli UVNITŘ!

Co se týče průzkumů fyzična, když jsme zrovna „mimo tělo“, tak v takovém případě jde o to, že se soustředíme mimo něj, nikoli, že bychom jej opouštěli. A teď, je docela dobře možné i nadále pokračovat ve vnímání fyzického světa jakožto bodu, na nějž se soustředíme, ale pokud na to nejsme zvyklí, může pak být obtížné řídit svůj pohyb a správně vnímat. V takové případě může být řešením (automatické) vytvoření energetického dvojníka, na kterého se soustředíme, a kterého pak používáme pro navigaci a pociťování věci okolo nás. Toto je tak zvané „éterické tělo“ nebi-li astrální dvojník, o kterém se někteří lidé zmiňují. Éterické tělo trvá jen tak dlouho, dokud je ho třeba, a když se pak pozorností vrátíme zpět do fyzické reality, opět se rozplyne. Toto energetické tělo může nabýt mnoha tvarů a forem podle očekávání projektující osoby; nicméně jich pro zaostření pozornosti mimo fyzickou realitu není potřeba, přestože se objevují poměrně běžně.

Na druhou stranu termín „astrální projekce“ je běžně používán při odkazu na cesty do astrálního světa, resp. Ohnisek 2 a 3. V Ohniscích 2 a 3 je proces „tvorby těla“ stejný, ačkoli je pro lidi, kteří si tělo tvoří, daleko snazší, a také jsou pociťována mnohem „skutečněji“ než dočasná těla vytvořená pro projekce do fyzické reality. Ačkoli lidé, kteří jsou primárně usazeni v Ohnisku 3, na sebe mohou vzít libovolnou podobu, většina lidí na sebe bere automaticky podobu podobnou té z jejich předchozí fyzické existence, konkrétně většinou z období jejich tělesného rozkvětu, tj. když jim bylo 25 až 30 let. Samozřejmě, že zde zjednodušuji, ale je to docela běžné.

Dalším bodem, který stojí za zmínku, je to, že to naše přetrvávající touha zůstat primárně soustředěn ve fyzické realitě způsobuje, že naše spojení s fyzickou stránkou je tak pevné a naše tělo tak zůstává při životě. Jakmile „trvale“ přepneme naše soustředění na jiné místo, naše napojení na fyzické tělo se přeruší a tělo umírá. Jinak řečeno – tělo není zdrojem mysli, ani neudržuje mysl při životě; ve skutečnosti mysl udržuje při životě tělo; jakmile se mysl rozhodne trvale odpojit, fyzické tělo umírá.


Zóna skutečného času (RTZ):

Když se bavíme o fyzické projekci, mluví lidé často o fyzickém světě a sousední „nárazníkové zóně“. Tato zóna je jako přesná paralela fyzického světa a jedná se o místo, kam projektujeme, když se snažíme ovlivňovat fyzický svět nefyzickým způsobem. Kdysi jsem představu nárazníkové zóny mezi fyzickým a astrálním světem přijímal, ale nyní už ne. Nyní věřím, že to, čemu říkáme nárazníková zóna nebo RTZ, je celé ve skutečnosti součást fyzického světa. Jde o to, že Ohnisko 1, nebo-li RTZ je ve skutečnosti mnohem rozsáhlejší než to, co dokážeme z naší fyzické perspektivy vnímat. Myslím, že bychom tomu mohli říkat Širší fyzično. Nedostáváme se „ven“ z těla. Jen jste tak říkajíc poodstoupili od přední linie ve smyslu místa ukotvené své pozornosti k širší realitě. Nemůžete jít „ven“ od někud, když jste tam nikdy nebyli „uvnitř“. Pokud někdo přesune své umístění z bodu a do bodu a, tak to samozřejmě předpokládá, že nejprve v tom bodě a vůbec byl. Pokud budu chtít jít z jedné místnosti do druhé, je zapotřebí, abych nejprve byl v té první.

Z pohledu těla však v onom první místnosti nejsme, jen se jakoby z dálky soustředíme do jejího středu. Zkuste si představit, že se do oné místnosti díváte z dálky teleobjektivem, a pak zaostříte do místnosti druhé. V jistém smyslu se jedná o právě takovýto krok.



Fluktuace reality:

Lidé projektující do RTZ často mluví o „fluktuacích reality“. Například se vznášíte ve svém pokoji, díváte se dolů na své tělo a vše vypadá tak, jako byste byli ve fyzické realitě, až na to, že venku je teď jasný den. A počkejte – ty dveře jsou na špatné straně pokoje! Tyto fluktuace nejsou ve skutečnosti fluktuacemi, jedná se o „překrývání“. Víte, Ohniska 1, 2, 3 a 4 na sobě nesedí hezky zarovnaně. Ve skutečnosti jsou do sebe zapletené, propletené, jako třeba jednotlivá vlákna lana. Můžete prožívat Ohnisko 1 a „zároveň“ prožívat překrytí z Ohniska 2 nebo dokonce 3. To se, jak předpokládám, stávalo mystikům při jejich vizích. Zažívali překrytí Ohniska 2, viděli třeba Ježíše nebo kohokoli jiného, a to ve scéně Ohniska 1. Výsledek je bezešvý, takže byste ve skutečnosti viděli, jak se Ježíš prochází kolem po parkovišti nebo kdekoli jinde, podle toho, kde byste zrovna byli. Manifestace božství mohou být rovněž takovými překrytími, možná Ohnisek 1 a 3, kdy je pro svědka a „ducha“ (tedy někoho pobývajícího v Ohnisku 3) možné se navzájem vnímat. S rostoucími zkušenostmi je možné tyto překrytí nebo fluktuace, jak se jim říká, udržovat na minimu: potřebujete se naučit udržovat svoji mysl během projekcí do RTZ co nejvíce soustředěnou a emočně neutrální, a časem byste měli být schopni procházet RTZ s větším stupněm přesnosti.



Paralelní vesmíry:

Širší fyzično je velmi zajímavou oblastí, kterou teprve začínám poznávat. Když se pouštíte do jeho průzkumu, narazíte na všemožné druhy rourovitých konstrukcí, astrálních bran a všelijakých zvláštních a úžasných vstupních struktur. Nyní věřím, že alespoň některé z nich mohou vést do jiných paralelních vesmírů. Neexistuje pouze ten jeden vesmír, který vidíme. Ačkoli je nesmírně veliký, zdá se, že jsme stejně tak vytvořili i spoustu dalších. Některé jsou tomu našemu velmi podobné, jiné zase naprosto odlišné. Mám v dané situaci dojem, že jsou velmi blízko u sebe, ale na odlišných vibračních hladinách. Je naprosto možné mezi těmito paralelními vesmíry „cestovat“. Zkušený projektující to může dokázat (zatím ale ne ve fyzické rovině) průnikem podél myriád rourovitých struktur, které vzdálené oblasti různých říší fyzických vesmírů mezi sebou spojují. Mám za to, že právě to se skrývá za cestami Monroea do Ohniska 35, o kterých se zmiňuje ve své knize. Nikdy jsem nenašel přesnou paralelu pro jeho Ohnisko 35 a myslím si, že se opravdu mohl dostat na křižovatku sousedních fyzických dimezí. Ale místo toho, aby tyto křižovatky ležely tak říkajíc „za Ohniskem 27“, je možné, že jsou si ve skutečnosti mnohem blíž, někde na úrovni Širší fyzické reality nebo RTZ. Tato oblast, stejně jako další aspekty Širší reality, si vyžaduje dalšího zkoumání.



Příležitosti k získání důkazů

Vždycky říkám, že jediným způsobem, jak si člověk může „dokázat“ zážitky sám sobě, je získat znalosti činností, které nejsou spolu provázané. Projekce, jakmile je zvládnuta, je skvělou příležitostí si takové důkazy ověřit. Tuhle jsem měl celkem nedávno projekci do RTZ, a viděl jsem venku velikou dodávku, jak rozváží pečivo. Vrátil jsem se zpět do fyzické reality, hodil na sebe nějaké oblečení a vyběhl ven na cestu k pekárně a dodávka tam byla. To je jen jeden příklad, ale jakmile si to uděláte několikrát, zbývající pochybnosti ohledně těchto zážitků se velmi rychle rozplynou.



4) Ohnisko 2 podrobněji

Oblast kontinua vědomí, kterou nazývám Ohniskem 2, je velmi zajímavá. Na rozdíl od Ohnisek 1, 3 a 4 se jedná o takovou oblast vědomí, kterou můžete zažívat jen vy sami. Jedná se o individuální konvenční realitu, do které nemá přístup nikdo kromě vás.

Ohnisko 2 je pohledu Ohniska 1 tak říkajíc sousední vnitřní oblastí. Vše, co se kdy přihodilo nebo k čemu dojde v Ohnisku 1, má počátek v Ohnisku 2. Jde o sféru lidské imaginace; odtud přicházejí nápady, dojmy, pocity, atd. Každý projev, ke kterému dojde v Ohnisku 1, naprosto každý, každý plán, záměr, jakékoli umělecké dílo bez výjimky pochází z Ohniska 2.

Ohnisko 2 je místem, které staří průzkumníci začali nazývat astrálem. Je naprosto možné do něj vstoupit a prožívat vše, co vás jenom napadne, v dokonalých 3D kulisách. V této oblasti většina z nás prožívá své sny. Pokud si člověk rozvine během snění dostatek sebeuvědomění, dosáhne lucidního snění. Pokud záměrně použije nějakou „projekční techniku“, tak pak často může do tohoto prostoru vstoupit s jistými očekáváními, které se pak projeví jako zážitek „astrální projekce“ odlišný od běžného nebo lucidního snu. Jedná se však v zásadě o to samé. Tím odlišným je jen úroveň vaší pozornosti a očekávání.

Klíčovou věcí ohledně Ohniska 2 je to, že veškerá vaše přesvědčení se před vámi projeví v dokonalém 3D obraze! Protože je Ohnisko 2 rozdělené na spoustu částí plných různých vašich přesvědčení a myšlenkových konstrukcí z vašeho života, můžete se jimi podle libosti procházet.

Jsou tu nepřeberné možnosti zábavy a radostí. Osobně se například nejradši probírám všemi svými vzpomínkami z dětství. Vše, co jste kdy ve svém životě cítili, mysleli si, viděli, atd. můžete zde v Ohnisku 2 prožít v neuvěřitelných detailech. Absolutně všechno, co vaše smysly během života zaznamenaly, a myslím tím NAPROSTO všechno, je jimi nahráno a „uloženo“ v Ohnisku 2, a rovněž veškeré vaše sny. V Ohnisku 2 probíhá naše každonoční snění, takže jsme s tímto Ohniskem docela dobře obeznámeni.

Když se zapojíte do jednání v Ohnisku 2, zjistíte, že obyvatelé tam jsou ve svých schopnostech poněkud omezení. To proto, že se jedná o vaše vlastní výtvory. Snové postavy jsou typickými příklady takovýchto výtvorů. Když jste uprostřed snu v Ohnisku 2, je vaše pozornost obvykle omezená, obvykle jen na probíhající scénář, takže si toho ani nevšimnete. Když do Ohniska 2 vstoupíte plně při vědomí a budete se snažit zapojit s přítomnými postavami do konverze nebo je budete chtít přimět k tomu, aby udělali něco jiného, než čemu se zrovna věnují, tak si brzy povšimnete něčeho podivného. Budou na vás působit tak nějak mdle, jako by ani nebyly při sobě. To je asi největším rozdílem mezi Ohnisky 2 a 3. Někteří lidé se mne ptají, jak jsem schopen rozlišovat mezi snovými postavami z Ohniska 2 a skutečnými lidmi z Ohniska 3. Nedělejte si hlavu – to prostě poznáte. Lidé v Ohnisku 3 se zapojují do spousty aktivit, smysluplně s vámi komunikují a jejich jednání nejste schopni předvídat, jako tomu je třeba v Ohnisku 1. Jakmile budete mít trochu více zkušeností z Ohnisek 2 a 3, tak vám to bude hned zřejmé.

Měl bych také poukázat na to, že ačkoliv se jedná jen o vaši vlastní oblast, kterou ostatní nemohou přímo zažívat, je stále možné s někým, kdo je v Ohnisku 2 (třeba např. ve snu – což je Ohnisko 2 s omezenou pozorností) komunikovat. Někdo zvenčí, třeba z Ohniska 3, se může pokusit komunikovat s danou osobou v Ohnisku 2 třeba telepaticky, a tato komunikace se může projevit ve snovém světě snící osoby, možná dokonce jako reprezentace komunikujícího. Komunikující může se štěstím pozvednout úroveň uvědomění snící osoby pozvednout z Ohniska 2 do Ohniska 3, kde je pak možné setkání tváří v tvář. K tomu může dojít naprosto plynule a je to dalším příkladem prolínání, v tomto případě Ohnisek 2 a 3. tak je možné, aby „zesnulí“, použijeme-li tohoto zastaralého termínu, komunikovali ve snech s těmi, kdo jsou dosud ve fyzické realitě.

Objevitelé z dob minulých se nejspíš dostávali tak asi sem. Někteří z nich se pokoušeli vykročit „za“ Ohnisko 2, ale povětšinou je zastavily jejich vlastní předsudky, když došli k 3D temnotě nebo-li oblasti Ohniska Z. V té době se bralo vážně nebezpečí ze zabloudění nebo z napadení démony z temných zákoutí Prázdnoty. Takové příběhy pak byly pokládány za „fakta“, stejně jako tvrzení, že se člověk nemůže pohybovat rychleji než 40 km za hodinu, jinak se mu rozpadne tělo.

Ale v dnešní době již víme, že ona Prázdnota je 3D Temnota mezi Ohnisky 2 a 3. Pro následovníky Monroeova učení se jedná o Ohnisko 21. Jak prosté. Žádné pověrčivé nesmysly. Prostě si upevněte svůj záměr a jděte do toho.

Takže když se dostanete do 3D Temnoty, napojujete se vlastně na Ohnisko 3, resp. to, čemu se začíná říkat Přestupní oblast, kde se dostanete do kontaktu s dalšími velmi skutečnými lidmi, kteří už nejsou jen snovými postavami z Ohniska 2. Naše pozornost se obrací k Ohnisku 3.

sheepeck
LD Expert
Příspěvky: 54
Registrován: čtv 02. srp 2018 16:31:34
Počet lucidních snů: 60
Bydliště: Písek

Re: Astrální cestování - Frank Kepple

Příspěvekod sheepeck » pon 13. zář 2021 9:19:14

Pokračování předešlého:

...............................................................

5) Ohnisko 3 podrobně

Když se teď přesunete do Ohniska 3, tak mějte neustále na paměti, že nejste na nějakém odděleném místě. Stále se nacházíte uvnitř svého kontinua vědomí, ale Ohnisko 3 je oblast běžné konsensuální reality, takže věci zde se velmi podobají věcem z fyzické reality, možná působí ještě skutečněji, jestli víte, co mám na mysli; realita na steroidech! A jako je běžné v Ohnisku 1, i tady můžete s ostatními jednat a komunikovat stejně, jako ve fyzické realitě.

Tohle je to místo, kam lidé odcházejí po „smrti“, tj. přesouvají své Primární ohnisko z Ohniska 1 do Ohniska 3.

Ohnisko 3 je také známé jako Přestupní oblast, protože právě tam všichni odcházíme zahájit proces nastavení se zpět na subjektivní realitu a připravit se na naše eventuální přepnutí Primárního ohniska z Ohniska 3 do Ohniska 4. To je konečným cílem Ohniska 3. tento proces je u každého jedince jinak dlouhý a každý postupuje svým vlastním tempem. Některým to může trvat třeba i stovky nebo tisíce let podle našeho počítání. Není kam spěchat!

Podle Monroeova popisu tato úroveň odpovídá Ohniskům 23 – 27. Ohnisko 3 je veliké, a tím mám na mysli OBROVSKÉ! Jeho průzkumu byste mohli věnovat tisíce let a stejně poznali jen jeho zlomek, přičemž po celou dobu byste objevovali nové poznatky a změny.

Základním pravidlem Širší reality, jehož platnost je zde okamžitě patrná, je „myšlenka = akce“ a „vrána k vráně sedá“. To znamená, že lidé určitých zájmů se mají tendenci shromažďovat s ostatními podobného založení. Subjektivní energie těchto skupin pak umožňuje vytváření prostředí pro takovou skupinu odpovídajícího, ačkoli bych měl také podotknout, že někdy narazíte na jedince, kteří žijí v určitých prostředích osamoceně; to proto, že si to tak zvolili, nebo něco takového na základě svých názorů očekávali. Jak už jsem řekl dříve, Ohnisko 3 je Přestupní oblastí, protože tam všichni směřujeme po naší fyzické „smrti“, když se naše Primární ohnisko změní z Ohniska 1 na Ohnisko 3., abychom započali proces napojení se opět na subjektivní realitu a posléze na Ohnisko 4. Tento proces postupuje podle tempa každého samostatného jedince, ať už by to mělo být sto nebo tisíc let. Celý proces může být brzděn tím, že některým lidem nemusí dojít, že jsou „po smrti“, nebo třeba kvůli tomu, že mají velmi silné náboženské přesvědčení, což znamená, že by na tisíce let mohli uvíznout v „nebesích“ vytvořených podle svých vlastních představ. V těchto kulisách zůstávají tak dlouho, dokud se svých názorů pevně drží, takže jakmile o nich začnou mít vážné pochybnosti, jejich energetická struktura se změní, což jim otevře cestu k dalším možnostem a šanci na spojení s více svobodomyslným prostředím.

Zde se nachází nebesa a pekla všech hlavních náboženství. Jedná se o scénáře vytvořené přesvědčením a očekáváním lidí. Pokud jsou opravdu přesvědčeni, že půjdou do pekla, toho s plameny, sírou a čerty s vidlemi, tak právě tam skončí a budou trpět společně s ostatními podobného smýšlení. Avšak jako u každého scénáře v Ohnisku 3, pokud se po nějaké době začnou na situaci v podsvětí ptát a pochybovat o ní, tak pokud v tomto myšlenkovém procesu budou pokračovat, nakonec jim to dojde a oni budou moci odejít.

Průzkumník posmrtného života Bruce Moen tyto samovytvořené posmrtné scénáře nazývá „dutá nebesa“ a „dutá pekla“, aby poukázal na to, že se jedná o NÁMI vytvořené prostory podle našich názorů; nejde o to, že by nad námi měla moc nějaká božská bytost. Nikdo nás netrestá ani nesoudí; ve skutečnosti trestáme sami sebe. Pokud jste sériový vrah a kanibal a máte to rádi, tak se po smrti dostanete do místa s dalšími vrahy a kanibaly. Možná to zní jako prima výhled, ale být několik set let pojídáni za živa jinými kanibaly je trestem samo o sobě a umožní vám to se na celou situaci podívat očima oběti. Po nějaké době se kanibalova radost vytratí. Když pak kanibal odmítne takové smýšlení a osvobodí se od něj, umožní si posunout se někam jinam.

Ohnisko 3 si můžete představit jako strom, jehož nejnižší větve jsou oblastmi s nejméně svobodným myšlením, přičemž každé vyšší patro je stále svobodnější a svobodnější. Spodní patra jsou osídlena nejrůznějšími skupinami lidí zaujatými hrůznými praktikami a nejnižšími zvířecími instinkty. Mnozí z nich si ani neuvědomují, že jsou „po smrti“. Tato oblast odpovídá Monroeově označení Ohniska 23 a 34.

Ve vyšších patrech stromu najdete všechny nebeské a pekelné scénáře spolu s ostatními místy vytvořenými podle názorů lidí na situaci po smrti. Zde sídlí ti, jejichž názory na dobu po smrti jsou velmi striktní a fundamentálně náboženské. Najdete i spousty dalších skupin a jedinců prožívajících skoro nekonečné množství scénářů podle jejich vlastního výběru. A zase, i když někteří z nich si budou vědomi svého přechodu z Ohniska 1, ostatní si nebudou vědomi toho, že „zemřeli“ a budou z toho, co se jim děje, zmateni. Tyto oblasti popisuje Monroe ve svých Ohniscích 25 a 26.

Opět výše směrem k vrcholu stromu Ohniska 3, což odpovídá Monroeově Ohnisku 27, se nachází oblast vyrovnaných svobodomyslných lidí bez fundamentálních názorů nebo zvrácených tužeb řezat děti motorovou pilou. Jsou šťastní a veselí. Jejich postoj mám sklon popisovat jako že jsou „mrtví a moc se jim to líbí“. Těchto vyšších (nebo přesněji „širších“) svobodomyslných oblastí je neuvěřitelně ohromné množství a můžete v nich najít nespočet zajímavých lidí. Jejich počet se ani nedá odhadnout, ale nachází se mezi nimi i oblasti popsané Monroem, jako třeba Park, kde se lidé často zotavují ze svých pozemských zážitků, Centrum rekapitulace života, Knihovna, apod.

Opravdu vám doporučuji, abyste byli připraveni na ohromující uskupení „světů“, které vás v Ohnisku 3 očekává; některé jsou nádherné, jiné legrační, jiné zase děsivé! Najdete zde všemožné typy měst a míst plných lidí, a zrovna tak můžete najít místa, kde bydlí jen jednotlivci. To vše záleží na těch daných lidech. Mnoho lidí dnes umírá bez nějakého pevnějšího náboženského přesvědčení, takže končí v přechodové oblasti a vlastně pokračují v tom, co dělali vždy. Oblast Ohniska 3 je plná lidí prožívajících všechny možné scénáře. A opravdu myslím všechny, které si dovedete představit, a ještě více (nekonečněkrát). Na nejnižší úrovni najdete lidi provádějící ty nejhnusnější zvrácenosti, kde je běžné mučení dětí, vraždy a znásilnění. Když postupujete výše, přijdete do oblastí, kde se lidé věnují nejrůznějším aktivitám, z nichž mnohé jsou mysticky nebo nábožensky založené. Ještě výše jsou lidé, jejich myšlení je svobodné a v rovnováze, jak jsem už uvedl dříve.

Jakmile budete schopni projekce svého vědomí do těchto oblastí, budete si moci užít rozhovorů s místními obyvateli a zjistit si, o co jde. Ale souhlasím s tím, že zpočátku je to velmi strašidelné, protože to působí tak skutečně. To proto, že to *je* skutečné.

Důležité je nezačít příliš analyzovat okolnosti, ve kterých jste se ocitli. Nejvhodnější je udržovat si poněkud pasivní postoj lehce zvědavého pozorovatele. Problémem je, že když začnete reagovat na okolnosti, především emotivně, tak vaše vlastní emoční energie způsobí fluktuaci prostředí, které se pak může změnit (a taky často změní!) z pohody na divočinu.

Tehdy dochází k tomu, že se příliš zapletete do situace, ve které se nacházíte. Pak se do ní začnou promítat vlivy vašeho vlastního duševního rozpoložení. To vše celou situaci velmi zamotá a učiní ji to až nepřehlednou a celý zážitek znehodnotí. Pokud cítíte, že se vám situace vymyká z rukou, tak než se snažit to opět „urovnat“, je lepší se vrátit zpět do Ohniska 1 a provést projekci znovu.

Mnohdy se můžete setkat se zajímavými případy. Během jedné cesty jsem potkal velmi zajímavou ženu jménem Mary, která si postavila dřevěný kostel a čekala, až přijde „bůh“ a posvětí jí ho. V takových si případech si nemůžete pomoci a cítíte pouze soucit. Celý život si držela svoji víru, že po své smrti potká „boha“, a tak tu teď byla a čekala na „něho“.

Zeptala se mne, zda na něj čekám také, a jestli jsem se neztratil. Odpověděl jsem jí, že jsem na cestách a že tudy procházím (jak obvykle činím). Pozvala mne dál a nabídla mi ke sdílení vše, co měla. Říkala, že jestli jsem se ztratil, tak že můžu zůstat s ní a čekat na „něho“ a že by mi také požehnal. Jakmile bych byl požehnaný, mohl bych rovnou do nebe a takové ty řeči. Poděkoval jsem jí, a jakmile jsem byl z dohledu, přefázoval jsem se do fyzické reality a udělal si poznámky.


Proč jsou někteří „zaseknutí“ v Ohnisku 3:

Lidé často ztrácí čas v různých „dutých“ peklech a nebesích, o kterých jsme se zmínili už dříve, a stejně tak i spoustě jiných scénářů. Jsou zaseknutí v těchto světech jednoduše z toho důvodu, že neznají nic jiného. Je to posmrtný život, v jaký původně věřili, tak jej teď mají. Musíte si také uvědomit, že mnoho lidí pokračuje za těch samých okolností, jako měli v pozemském životě. V Ohnisku 3 žije spousta lidí, kteří si ani neuvědomují, že jejich fyzická těla zemřela. Někteří z nich si to částečně uvědomují, ale jsou zahlceni do svého každodenního shonu stejně jako ve fyzičnu. Takoví lidé pokračují v životech podle svých scénářů tak dlouho, dokud jim to nedojde, nebo dokud jim nepomůže někdo z vnějšku.


Emoční smyčky:

Ještě závažnějšími situacemi, než „dutá“ nebesa, jsou emoční smyčky. Lidé se často dostanou do nešťastné situace, kde reagují se směsicí emocí, které vytvoří určitý druh objektivního scénáře. Poté určitým způsobem reagují na tento scénář. Ale tento způsob reakce vyvolá tu stejnou směsici emocí, která způsobí, že daný člověk bude opět reagovat tím stejným konkrétním způsobem. Takže dojde opět k vyvolání stejné emoční reakce, která opět vytvoří ten stejný scénář a tak to jde pořád dokola.

Samozřejmě, že za svého fyzického života se do podobných podivných smyček můžeme také dostat ve snech. Ale nebude trvat dlouho a zazvoní budík, nebo se ozvou tělesné potřeby, a člověk se z toho dostane. Ale jakmile je člověk bez své fyzické stránky, začínají platit jiná pravidla.

Není potřeba jíst, chodit na záchod, spát a tak podobně. Takže v případě člověka chyceného v takové smyčce je toho jen málo, co by se mu mohlo přihodit, přerušit jeho pozornost, a tak jej z dané situace dostat. Pokud by zde například byla potřeba spánku, tak řekněme po dvaceti hodinách by se daný člověk unavil, usnul, a tak mohl vytvořenou konstrukci přerušit. Nebo by začal hladovět, popřípadě musel jít na záchod, cokoli. Ale zde nic z toho neplatí, a lidé mohou zůstat v takovýchto konstrukcích po různou dobu. Někdo minutu, někdo jiný třeba stovky let. Žádná jednoduchá pravidla zde nejsou.



Záchranné práce

Řešením je zde přerušit u daného člověka jeho zaběhlé vzorce myšlení, aby mohli začít přemýšlet jinak. Když tak učiní, jejich objektivní okolnosti, ve kterých se stále nalézají, se začnou pozměňovat.

V horních oblastech Ohniska 3 je mnoho těch, kteří se snaží lidem zablokovaným v takových konstrukcích pomáhat. Obvykle se jim přezdívá jako Pomocníci. A pak ještě existují lidé, jako třeba já, kteří se do těchto oblastí projektují úmyslně a přerušení zaběhlých myšlenkových vzorců u takových lidé berou jako výzvu. Někteří tomu říkají „záchranné práce“, a já sám tento termín volně používám.

Pomocníci a lidé z Ohniska 1, kteří se v těchto aktivitách angažují, mohou pomáhat rovněž těm, kdo žijí v uzavřených systémech přesvědčení – dutých nebesích a peklech a vůbec všech dalších scénářů, ve kterých se lidé mohou ocitnout. Pomocníci z těchto vyšších oblastí jsou vždy po ruce a často se snaží dostat k případům, které vypadají slibně, když se zdá, že daná osoba začala pochybovat o své situaci. Lidé pak někdy začnou zpochybňovat skutečnost jejich situace, a tak je rámec jejich vykonstruovaného předsevzetí a víry postupně odložen a lidé se prudce počnou pohybovat směrem k horním oblastem Ohniska 3.

Poznámka: Když pro popis této oblasti používám termíny jako „horní“ nebo „vyšší“, tak to nemyslím v absolutním smyslu, jako by „horní“ oblast byla více „náboženská“. Pokud vůbec něco, tak je tomu spíše naopak.

Je celkem ironické, že právě lidé uchycení ve svých náboženských konstrukcích jsou ti na nižších pozicích. Právě tohle je hlavním důvodem, proč se mi osobně velmi příčí veškerá fundamentalistická náboženství. Takovéto mentální konstrukce jsou ve fyzické realitě prohlašovány za záruku postupu v nefyzické sféře, a zatím je tomu právě naopak. Ale v Ohnisku 3 můžete také vidět, jak mnozí odcházejí z fyzického světa, aniž by měli nějaké konkrétní náboženská přesvědčení, a jak je pak pro ně přechod snadnější.



Vytváření vašeho vlastního prostředí v Ohnisku 3

V Ohnisku 3 si můžete vytvořit cokoli chcete. Udělal jsem si tam v džungli táhnoucí se k jezeru domek na stromě. Dále rozlehlý otevřený dům s verandou vedoucí na písečný břeh oceánu. Vytvořil jsem si mnoho rostlin, travin ryb a dalších zvířat.

Skvělé je na tom to, že jakmile v Ohnisku 3 něco vytvoříte, zůstane to tam tak dlouho, dokud se to zase nerozhodnete změnit, takže tam můžete chodit opakovaně. Ale pozor – zrovna jako vy tam mohou chodit i jiní, obyvatelé Ohniska 3 nebo další lidé, kteří se tam projektují, tak abyste pak nebyli překvapení, že tam při nějaké své další návštěvě narazíte na nějaké další lidi!

Naučit se v Ohnisku 3 tvořit je trochu obtížné. Musíte se napojit na subjektivní energii, která se nachází v pozadí. Není to jako v Ohnisku 2, kde stačí jen pomyslet. Musíte se soustředit o něco silněji. Ale je to o cviku, takže jakmile to párkrát zvládnete, půjde vám to příště snadněji a brzy to pro vás bude úplně přirozené. Pokud byste se nějak zasekli, tak jednoduše požádejte někoho o pomoc. Zjistíte, že lidé jsou velmi ochotní pomáhat. Nebuďte také moc překvapení, když za vámi v Ohnisku 3 budou chodit pozdravit lidé, kteří vás zjevně velmi dobře znají. A vy sami přitom nebudete mít ani potuchy, kdo by to mohl být!

Dobrým důvodem pro naučení se tvořit v Ohnisku 3 je to, že když to budete umět, budete si moci vytvořit prostředí, do kterého budete moci jít poté, co opustíte svoji tělesnou schránku… do vlastního místa v Ohnisku 27 (dle Monroea), nebo-li horních oblastí Ohniska 3, jak tomu říkám já.

Poslední poznámka: dalším užitečným aspektem průzkumu Ohniska 3 je setkávání s lidmi, od kterých můžete získat detaily ohledně jejich života, a pak si po návratu do fyzické sféry zkoušet ověřit, zda dříve žili v našem světě. Povedlo se mi udělat celou řadu takových ověření a potvrzení setkání s lidmi, které jsem potkal v Ohnisku 3.




6) Ohnisko 4 podrobně

Dalším krokem je Ohnisko 4. Jakmile člověk ukončí svůj pobyt ve fyzické realitě a stráví určitou dobu v Ohnisku 3, kde se opět srovná s realitou subjektivní, je čas na „návrat“ do Ohniska 4. A Ohnisko 4 je místem, kde to je opravdu zajímavé!

Jakmile se napojíme na Ohnisko 4, stáváme se svým Širším Já. Nemám moc rád termín „vyšší já“, protože nic takového jako nižší“ a „vyšší“ já nemáte. Prostě jste. Jde jen o to, že jste z pohledu Ohniska 4 svoji pozornost zacílili úžeji na pohled Ohniska 1, abyste mohli zažívat fyzický svět. Když se pak napojíte na Ohnisko 4, získáte opět svoji plnou perspektivu.

Ti, pro něž je Ohnisko 4 ohniskem Primárním, nemají žádný tvar. Existují jako energetická podstata, nebo něco, co bychom mohli nazvat jako body vědomí. Opravdu nemůžu říct, kolik lidí v Ohnisku 4 přebývá, ale je to určitě ohromné číslo. Nevím, kolik z vás si vybaví dětský seriál, který běžel v televizi před nějakými třiceti lety. Jmenoval se Kapitán Scarlet, a objevoval se v něm takový Hlas Mysteronů. Jednalo se o tajemné bytosti, které k vám promlouvaly tak jakoby odnikud. No, tak nějak to působí, když komunikujete s lidmi, kteří pobývají v Ohnisku 4.

Takže, jaké že je Ohnisko 4? Musíte si uvědomit, že Ohnisko 4 naprosto odlišné od Ohnisek 1, 2 a 3. Je jedinečné. Nafázujete se na něco, co připomíná ohromnou propojenou komunikační síť. Něco na způsob napojení počítače na internet. Akorát napojujete svoji vlastní mysl na nekonečnou síť propojených myslí. Je toho samozřejmě mnohem víc. Ale to je tak nejjednodušší popis, jakého jsem schopen. Ač je to velmi zajímavé, musím podotknout, že to není nic pro bojácné a pro ty, kdo nemají svoji psychickou stránku plně ukotvenou.

„Problém“ je ten, že můžete mít pocit, jakoby jste „přišli o rozum.“

Jde o to, že jsme zvyklí jen na to, že máme jen vlastní mysl. A komunikace v této oblasti probíhá jako přímá komunikace jednotlivých myslí. Takže se vlastně svojí myslí noříte do jiné mysli nebo myslí (několikanásobné napojení je obzvlášť mimořádné). Komunikujete pomocí myšlenek, představ, pocitů a tak dále, podle toho, co je ke komunikaci ohledně toho, o čem komunikujete, vhodné.

Občas to může být cítit jako že vám něco „vpadne“ do mysli, a vaše egoistická část se tomu může vzpírat. Mně osobně to trvalo okolo stovky pokusů, než jsem tomu přivykl.

Absolventi (v orig. „Graduate“), o kterých mluví Monroe, musí být určitě lidé, jejich Primárním ohniskem je Ohnisko 4. Nijak jinak si to nedovedu vysvětlit. Jsem rovněž přesvědčen, že se Monroe v několika případech do Ohniska 4 dostal, ale z nějakého důvodu mu to nedošlo. V mém případě k objevu Ohniska 4 vedla moje nespokojenost s nemožností dosáhnout „dále za“ Monroeovo Ohnisko 27. Ne, že bych v tom hned od počátku viděl Ohnisko 4. To pojmenování přišlo později. Bylo ale zcela jasné, že se tato oblast zcela liší od Přestupní oblasti mezi Ohnisky 23 až 27 Monroeova modelu.

Jak jsem říkal, v Ohnisku 4 pobývá mnoho, velmi mnoho lidí. Můžete je nazývat primární podstatou, na kterou se můžete napojit. Jedná se o docela znalé lidi a někdy působí tak říkajíc „božským“ dojmem. Ale to jen z toho důvodu, že se jedná o subjektivní energetickou podstatu, která existuje primárně jako bod vědomí. Když všichni dosáhneme (zde by to chtělo nějaký vhodnější termín) „kompletního“ přechodu naším vědomím, nebo-li jak říká Monroe „absolvujeme“, tak rovněž budeme pobývat v Ohnisku 4 jakožto podstata energie, nebo bod vědomí. Jde prostě o přijetí Ohniska 4 za své Primární ohnisko. Myslím si, že v minulosti si lidé moc neuvědomovali, k čemu zde dochází.

Pokud bych se do Ohniska 4 dostal ještě před tím, než Freda a Harath (mí dva průvodci) sdělili, co mám očekávat, tak bych se možná zmýlil a považoval své zážitky za setkání s božskými bytostmi. Protože přesně tak to působí. Vydávají zvláštní energii, která působí velmi emotivně. Ale nejedná se o „bohy“ jako takové. Energie, kterou vydávají, je pouhým produktem přijetí Ohniska 4 za své Primární ohnisko. Pokud by kdokoli z nás učinil totéž, vydával by tu stejnou záři. Tak mi to alespoň bylo řečeno. Je jasné, že jistý si nebudu do té doby, než tak sám učiním. 

Možná bych mohl také zmínit, že jsem v Širší realitě potkal také lidi, kteří dosáhli jakéhosi stavu „poloohniska 4“; lidi, kteří se tak říkajíc nacházeli napůl vně, a napůl mimo Ohnisko 4. Oni také mohou působit poněkud „božsky“, pokud se s nimi setkáte, aniž byste věděli, o co jde. Je to opět kvůli jejich energetickému působení.

Podivné je to, že nyní vlastně sídlíme v Ohnisku 4 jakožto bod vědomí. Žádným způsobem jsme Ohnisko 4 „neopustili“. Udělali jsme jen to, že jsme si z důvodu našich zážitků jako své Primární ohnisko zvolili odlišné ohnisko. Můžete si to představit jako jedno kontinuum vědomí, které je rozprostřené od Ohniska 1 do Ohniska 4. To, co objektivně vidíme jako „smrt“, je v terminologii subjektivní energie objektivním zobrazením přechodu Primárního ohniska dané osoby z Ohniska 1 do Ohniska 3. Po životě v Ohnisku 3 si to můžete opět představit jako smrt, kdy opět přesouváte svoje Primární ohnisko z Ohniska 3 do Ohniska 4. A tím dokončíte svůj cyklus, dá se říci.

Poznámka: měl bych být opatrný s používáním termínů jako konec nebo začátek, protože pokud se bavíme v kontextu Ohniska 4, tak zde žádný konec ani začátek nejsou. Z pohledu Ohniska 4 je váš život zde pohybem, který vyvoláváte ve vědomí pro účely své zkušenosti.

Jak Ohnisko 4 zapadá do zbytku našeho systému:

Jak už jsem řekl dříve, v Ohnisku 4 jsme si usmysleli vytvořit tento fyzický vesmír (a spoustu dalších vedle tohoto) za účelem zažít nové zkušenosti. Když přijde na založení fyzického světového systému jako našeho vesmíru, musí být použity určité „podpůrné linky“ a „struktury“. Každý ze systému fyzických světů má tři základní oblasti vědomí, které jsou nakonec vzájemně „propojeny“ v Ohnisku 4. Takže „hlavní“ oblastí nebo-li konečným zdrojem tvoření je Ohnisko 4. Tato oblast je všem fyzickým světům, které jsou na ni „napojeny“, společná. Ohnisko 4 můžete považovat za jakýsi „deštník“, pod kterým jsou zbývající tři oblasti našeho fyzického světa schované.

Takže řekněme, že máme Ohnisko 4 a 100 světů fyzické reality. Poznámka: ve skutečnosti je v celém našem systému těchto světů nekonečně mnoho. Ale nyní počítejme jen se stem.

Každý fyzická realita má Ohnisko 1; samozřejmě, protože fyzická realita je Ohnisko 1. Takže tu je sto Ohnisek 1, společně se stovkou Ohnisek 2 a 3. Každá z těchto oblastí spočívá v jednom Ohnisku 4.

Podle mého názoru je na Ohnisko 4 nejlepší pohlížet jako na nejvyšší zdroj tvoření všeho, co v našem systému existuje. Jinými slovy, veškeré původní plány, archetypy, modely atd. všech fyzických realit spojených s Ohniskem 4 jsou právě zde.

Ohnisko 3 je Přechodovou oblastí, která lidem složí při návratu z jejich fyzické existence. Lidé obecně musí projít obdobím odhazování všelijakých mentálních konstrukcí, které si do objektivní reality přinesli během svého fyzického bytí, aby byli schopni se znovu plně pohroužit do subjektivní reality Ohniska 4, kdy se budou moci rozhodnout, co zažijí příště. Ohnisko 3 má také svoji část, která slouží jako něco, čemu bychom mohli říkat „kolektivní nevědomí“, ale pro naše účely postačí, když o něm budeme uvažovat jako o Přechodové oblasti.

Původní archetypy z Ohniska 4, které mají co do činění se všemi pravděpodobnými stavy a možnostmi reálnými v naší konkrétní fyzické dimenzi, jsou „nahrány“ do Ohniska 2. Lidé si pak v Ohnisku 2 vyberou, co se jim zlíbí, a přehrávají si to.

Toto činění vytváří uvnitř Ohniska 2 oblast individuálních pravděpodobností, a každý daný člověk se pak rozhoduje, která z těchto možností se přenese do objektivní reality, tj. Ohniska 1.

Jinými slovy, každá individuální bytost vytváří v Ohnisku 2 subjektivně svoji realitu, kterou pak průběžně „vkládají“ do Ohniska 1.

Prosím, berte na vědomí, že fyzické reality nejsou všechny postavené na stejném základě. Například ne všechny fyzické reality obsahují emoce, tak jako ta naše. Takže potenciální stavy a pravděpodobnosti možné v ostatních fyzických rozměrech se budou přirozeně lišit. Každá fyzická realita tudíž bude obsahovat příslušně odlišné soubory možných pravděpodobností „nahrané“ do jejich Ohniska 2. Ale konečným zdrojem všech těchto možných stavů a pravděpodobností je Ohnisko 4.

4 oblasti vědomí NEJSOU zřetelně oddělené. Jsou nesmírně propletené, a každé oblasti odpovídají určité akce, činnosti a/nebo pohyby uvnitř vědomí; za současného propojení a vzájemného ovlivňování s ostatními oblastmi.

Především bych řekl, že pro přemýšlení o Ohnisku 4 jsou zde dvě velmi výrazné obtíže:

1) Jedná se o oblast čistě subjektivní reality. Nic ve skutečnosti neexistuje jako objektivně pozorovatelná forma. Pocit naprostého rozpuštění vašeho těla není něco, na co byste brzy zapomněli.  To je důvodem, proč nedoporučuji začátečníkům, aby se pokoušeli nafázovat do Ohniska 4. Abyste mě špatně nepochopili – není na tom nic „nebezpečného“. Ale účinky jsou naprosto ohromující, a to neříkám jen tak do větru. Vnímání mého celého fyzického bytí jakožto „konceptu“ změnilo přes noc výrazně celý můj pohled na život. Tuto představu „konceptů“ budete muset před jakýmkoli pokrokem v Ohnisku 4 plně vstřebat. V Ohnisku 4 má vše co do činění se subjektivními koncepty a Ohnisko 4 je zdrojem všech konceptů, které se případně projevují v objektivní realitě. Můžete se rozhodnout spojit s na pozadí ležící subjektivní energií, která vytváří veškeré koncepty čehokoli, o čem přemýšlíte, a zažít, jak tím jste, nebo přesněji řečeno, koncept dané věci. Můžete zažít, jak jste konceptem květiny, skály, mraku, mravence nebo lidské bytosti. Pro opravdové dobrodruhy a odvážlivce jsou tu abstraktní koncepty, jako např. bytí zvukem (což je docela zábavné), nebo dnem v týdnu – ano, můžete třeba zažít, jaké to je být „úterým“! Konceptů, jimiž se můžete stát, je nepřeberné množství – říkal jsem vám, že je to hodně zvláštní!

2) Je to oblast simultánního času na rozdíl od naší reality, kde čas plyne lineárně. Takže vše, co se stane, stalo se, a co se právě odehrává, se děje najednou v tom stejném okamžiku (v nekonečnu se vše stane nekonečněkrát). To samozřejmě znamená, že není žádná smrt, žádný začátek ani konec: vše prostě JE. A ve stejném okamžiku zde je nekonečně se rozpínající vědomí. Je opravdu těžké si to srovnat v hlavě, ale nikdo tu neříkal, že nekonečná realita a věčně se rozpínající vědomí je něco snadného k pochopení!

Konečně, ozkoušení vědomí v Ohnisku 4 může být velmi obohacující zkušeností, pokud si to dokážete srovnat. Protože pak celé vaše Širší Já leží před vámi a vy se můžete kochat nadšením a úžasem. Stát z úžasu z toho všeho jako u vytržení. Zjistit, kdo opravdu jste. Vědět, že zde není žádná smrt. Vědět, že život je jen jeden neustálý cyklus poznání, který zde byl odjakživa.

Vězte, že je zde jen nekonečně se rozpínající vědomí. Přijměte koncept nekonečna. Staňte se v Ohnisku 4 tím konceptem a už nikdy nebudete tím, kdo jste byli. Představte si naprostou extázi miliónu orgasmů najednou. Takové zážitky vám Ohnisko 4 nabízí, a to je vše jenom začátek.



7) Za Ohniskem 4: jiné systémy

Několikrát jsem byl dotázán, zda existuje něco „za“ Ohniskem 4. Podle toho, co je mi známo, jsou v našem konkrétním sytému pouze 4 Primární oblasti. Ale vědomí tímto není omezené. Vědomí je nekonečné. Je dost dobře možné, zde je nekonečné množství jiných systémů, podobných tomu našemu, nebo naprosto odlišných. Podle mne o těchto dalších možných systémech nikdo nic neví.

Monroe mluvil o Ohnisku 34/35, ale jak už jsem říkal, podle mne zažíval něco jiného. Věřím, že jeho zážitky Ohniska 35 se ve skutečnosti vztahovaly k oblastem našeho Širšího fyzična (mezi našimi Ohnisky 1 až 4), kde se patrně sbíhají alternativní fyzické dimenze. Ha ha, není divu, že jsem ho nemohl najít!

Zajímavým aspektem a zvláštností ohledně těchto dalších fyzických světů uvnitř našeho systému je to, že se nacházejí v tom stejném fyzickém prostoru. Jednotlivé vlastnosti odlišných fyzikálních dimenzí uvnitř našeho systému se mohou velmi lišit, ale jednu věc mají společnou, a to, že se nacházejí ve stejném prostoru. To, co je „odděluje“, chcete-li, jsou tyto transdimenzionální oblasti vědomí, které každému fyzickému vesmíru umožňují vzájemné překrývání.

Mám z dobrého zdroje, že JE možné „cestovat“ mezi transdimenzionálními oblastmi; a když říkám cestovat, mám tím na mysli skutečné fyzické cestování. A podle toho, co mi bylo řečeno, je to také možné nefyzicky. Takže dle mého názoru by ona pozorování UFO mohla být druhem „prolínání“ z jiných transdimenzionálních oblastí; oblastí, kde žijí lidé, kteří se již naučili vyrábět takové dopravní prostředky, které tyto transdimenzionální cesty umožňují.

Ať tak či onak, vraťme se zpátky k jiným systémům vně našeho modelu Ohnisek 1 až 4:

Při čtení pozdější Monroeových prací jsem se mnohdy podivoval, kam se to někdy dostal. Byl někde mimo, ale nebylo to Ohnisko 4. Bylo to něco jiného. Vážně, mám za to, že se snažil z Ohniska 3 přejít do *jiného* systému. Do jiné dimenze, které byla zcela mimo náš systém Ohnisek 1 až 4, a možná, že se jednalo právě o nějakou z těchto Transdimenzionálních oblastí. Domnívám se, že právě to byl důvod, proč bylo v ohrožení jeho tělesné zdraví. Ok, připouštím, že tady jen spekuluji, ale mám v úmyslu se brzy pustit stejnou cestou.

Jestli se opravdu snažil přejít do úplně jiné dimenze, tedy jiného systému, tak je to naprosto neuvěřitelné. To znamená ne Ohnisko 3, 4 nebo 5, ale něco úplně neznámého… a myslím totálně neznámého. Pokud se tedy náhodou nesnažil přejít do Ohniska 4 zatímco se snažil udržet si objektivní uvědomění skutečnosti. To by bylo naprosto šílené. To by šlo v podstatě o zkratování veškeré subjektivní energie, která existuje. Pochybuji, že by někdo měl objektivní záměr něco takového učinit; tady je proti vám až příliš mnoho přírodních zákonů.

Je mi záhadou, co objevil, a jaká jeho tajemství nám ještě zbývá objevit. Začnu opět pročítat jeho knihy stránku po stránce, dokud mi poslední dílek skládačky nezapadne na své místo.




Další informace


1) Frankovy poznatky ohledně konceptu „Boha“

Lidé se často ptají na „Boha“ a zda jsem někdy narazil na existenci božské postavy se smyslu židovsko-křesťanské/islámské tradice nebo více esoterických východních variací. Musím říci, že dle mého názoru jsou takovéto známé koncepce „boha“ nebo dokonce „bohů“ mentálními konstrukcemi, které si lidé vytvořili, aby si pomocí jich mohli vysvětlit svoji realitu. Mnoho lidí se k těmto idejím hlásí do dnešních dnů, a když se pak dostanou do Ohniska 3, začnou zakoušet prožitky v těchto „oblastech systémů víry“ s jejich „dutými nebesy a pekly“, o kterých jsem mluvil již dříve. Po vystoupení z těchto oblastí směřují k více svobodomyslným oblastem v horní části Ohniska 3, kde lidé o bohu zcela určitě nesmýšlí tak, jako mnozí v našem fyzickém světě.

Myslím si, že mnoho z názorů ohledně andělů a bohů, atd. pochází od lidí, kteří se zkontaktovali s obyvateli Širší reality, aniž by věděli, co se vlastně děje. Pak svoji zkušenost popisují jazykem odpovídajícím jejich přesvědčení. Když se my, z pohledu Ohniska 1, dostaneme do blízkosti těch, kdo mají jako své Primární ohnisko Ohnisko 3, můžeme je často kvůli jejich energetickému působení mylně považovat za nějaké božské bytosti. Tato energie v nás může vyvolávat vlny emocí, které nás mohou pocitem vše-přesahující lásky rozplakat. Tito obyvatelé Ohniska 3 často svoji energii utlumí, aby nám usnadnili komunikaci. A vy je o totéž můžete poprosit, pokud by na vás snad jejich vyzařování bylo příliš silné.

Tento efekt může být zesílen, když se setkáte s někým, kdo má za své Primární ohnisko Ohnisko 4. Energie, o kterých zde hovoříme, mohou být opravdu úžasné. Abyste si mohli udělat představu, tak jejich vyzařování může během tří vteřin udělat z nejhorších, masových vrahů dětí s řetězovými pilami roztřesený emoční sulc. A to si nedělám srandu.

Takže ještě jednou, pokud bych se s Ohniskem 4 setkal ještě před tím, než jsem o něm dostal podrobné poučení od svých průvodců Fredy a Haratha, tak i já bych býval mohl být popleten a považovat mé zážitky za nějaké setkání s božskými bytostmi. Protože právě tak jeho obyvatelé působí. Vyzařují určitou energii, která vás silně emočně zasahuje. Ale nejedná se o „bohy“ jako takové. Tato energie je zkrátka produktem jejich přijetí Ohniska 4 za jejich Primární ohnisko. Pokud by se pro totéž rozhodl kdokoli z nás, bude rovněž vyzařovat tu stejnou energii.

Myslím si, že je přesnější tuto energii nazývat jako Čistou subjektivní energii, jejímž zdrojem je Ohnisko 4, na rozdíl od názvu, který jí přiřkl Monroe a spol. – Čistá bezpodmínečná láska a Prvotní energie vesmíru. Termín „bezpodmínečná láska“ mi moc nesedí, protože se jedná o poněkud poetičtější popis podstatných faktů, o které mi jde především. Čistá bezpodmínečná láska je spíše účinkem, který Čistá subjektivní energie na nás má, když se s ní setkáme, než příčinou. Základem je Čistá subjektivní energie. Měl bych zde důrazně podotknout, že jednotlivé dílky skládačky Ohniska 4 mi ještě všechny do sebe nezapadají. Přiznávám, že aby mi zapadly, jsem někdy v pokušení používat poněkud rozvláčnějšího popisu. Bylo by snadnější, kdybych využil trochu básnické licence. Ale tomuto pokušení zcela odolávám a snažím se, abych se držel plně vědeckého přístupu. Monroe (z mého pohledu bohužel) občas projevil slabost pro poetické metafory a já jsem odhodlán tuto chybu neučinit.

Nicméně, energetická bytí, u kterých je Primárním ohniskem Ohnisko 4, ovšem nejsou sama za vyzařování této Čisté subjektivní energie zodpovědná, a ani nejsou jejím zdrojem. Jsou energetickými osobnostmi, a jako takové jsou ohniskem této energie, stejně jako my všichni. Jediným rozdílem mezi nimi a námi je Primární ohnisko, kterého jsme se rozhodli držet.

Snažil jsem se přijít na to, odkud tato Čistá subjektivní energie pochází, ale zdá se, že to nikdo neví. Všichni z ní patrně pocházíme. Tato subjektivní energie se nějakým způsobem soustředila a vyvinula v jakousi primární energetickou osobnost, a ta, jak věřím, je tím, čemu všichni mystikové minulosti objektivizovali a nazývali jako „bůh“. A tato primární energetická osobnost se nějak začala rozvíjet v mnoho individuálních ohnisek, které se nějak staly námi a vším, co jsme vytvořili. Ale jak to všechno původně začalo – nemyslím jako vzniknul fyzický svět – ale jak VŠECHNO začalo, to prostě nevím. Myslím si, že to nikdy nezačalo. Myslím si, že že subjektivní strana věcí existovala vždy, přičemž z tohoto konceptu jde hlava kolem.



2) Frankovy poznatky ohledně „průvodců“

Koncept „průvodců“ beru v poněkud volnějším smyslu slova, a dávám přednost termínu „pomocníci“, protože ten první termín má na sobě hodně určitého mystického nádechu, což nemám rád. Kdysi jsem měl období, kdy jsem se celou tu věc kolem průvodců bral jako nesmysl. Ale moje zvědavost mi pomohla se negativity zbavit a já si pak pomyslel, že to prostě vyzkouším. Tak jsem se zbavil všech myšlenek na to, že jde jen o nějaký mystický nesmysl, a začal projektovat s otevřenou myslí.

Po nějakou dobu se mi zdálo, že mne na mých astrálních cestách někdo doprovází, ale nikdy jsem nepřišel na něco bližšího. Nakonec jsem toho měl dost (jak můj průvodce předpokládal, že se stane) a jednoho rána prostě řekl něco jako: „Podívej se. Vím, že už se kolem mne nějakou dobu držíš. Tak si přestaň hrát na schovávanou a ukaž se.“ Což učinil (a znovu, věděl, že k tomu jednou dojde).

Od té doby jsem s ním byl ve spojení mnohokrát a už jsem si ani nedovedl představit, jak jsem mohl cestovat bez něj. Nyní mám průvodce dva, přičemž mým hlavním je Harath, a druhým žena jménem Freda.

Průvodci pocházejí z mnoha různých oblastí. O osobě, se kterou se pokoušejí o kontakt, taky hodně vědí. Takže se k vám přibližují tak, jak je pro vás nejvhodnější. V mém případě to například bylo tak, že Harath začal pokoušet moji zvědavost. Pak mi dal jasně pocítit přítomnost někoho, kdo mne sleduje a vůbec se zajímá o to, co provádím. Zjistil jsem také, že jsou jakýmisi „kolemjdoucími“. Vnímám je jako lidi, kteří se prostě ocitli v mé blízkosti zrovna v okamžiku, kdy jsem s něčím potřeboval pomoci a tak si trochu zašli. Pak zase pokračovali v tom, co měli zrovna v plánu. Nikdy jsem ve skutečnosti ty lidi neviděl, ale cítil jsem je opodál.

Na základě mých zkušeností bych řekl, že základem je být ke konceptu průvodců otevřený a bez předsudků. Pak jen požádejte o nějakou malou pomoc. Buďte rovněž konkrétní. Nemá smysl žádat o pomoc obecně.

Velmi důležitá je také důvěra. Lidé mívají představu, že astrál je místem plným různých ďáblů a démonů. No, v nižších patrech Ohniska 3 jsem si užil okamžiků strachu dost, ale žádná z těchto děsivých situací vám nemůže žádným způsobem ublížit. A žádný z oněch lidí nad vámi nemá jinou moc, než moc vyděsit vás, a vyvolat ve vás emoci strachu, která pak následně podporuje vznik dalších všemožných strašidelných situací kolem vás.

Zůstává prostou skutečností, že pokud budete otázce vedení otevřením, tak že se v nefyzických oblastech najde mnoho lidí, kteří vám nabídnou pomocnou ruku.

Průvodce vás nenechá prožít situaci, která by na vás byla příliš. Což znamená, že do toho s průvodcem můžete jít na plno a prožít vše, co se vám naskytne, a to s plnou důvěrou, že to nakonec zvládnete (jakkoli složité se to třeba může zpočátku zdát).

Jako příklad mohu uvést jeden svůj zážitek, kdy jsem se objevil v zahradě plné zdravých, hrajících si dětí. Některé z dětí, které za svého života prodělaly veliká utrpení, spaly ve stínu stromů, než se pak probudily a opět se naučily, jak si hrát a radovat se. Ukázalo se, že jedním z těch dětí jsem byl já sám.

Toto poznání ve mne vyvolalo ohromnou vlnu emocí, která ve mne zůstává až do dnes. Mohu ji cítit zrovna teď, jak toto píšu, jak se mi dere do hlavy a chce explodovat v záplavě slz. Ani přesně nevím, proč. Jediné co vím, je to, že se musím snažit rozluštit to tajemství racionálně, logickým způsobem.

Jak už jsem řekl, termín „průvodce“ by měl být užíván jen ve volnějším smyslu slova, protože v Ohnisku 3 je hodně lidí, kteří vám mohou různě pomoci, a které jako „pomocníky“ či „průvodce“ můžete označit. Protože Ohnisko 3 je v zásadě plné takových lidí! Jsou tam také zvláštní lidé, kteří se o vaši cestu budou tak říkajíc přímo zajímat. Členové jakési vaší „nefyzické“ rodiny, se kterými se můžete setkat v horních patrech Ohniska 3. Při průzkumu Ohniska 3 můžete narazit na plno lidí, kteří vás budou zdravit jako starého známého, a vy přitom nebudete mít ani nejmenší potuchy, kdo by to mohl být. Ale na to si také zvyknete.

Další důležitou poznámkou ohledně průvodců je, že si musíte dávat veliký pozor na to, abyste nenachytali sami sebe a nezačali si vytvářet různé konstrukce v Ohnisku 2, kterými si naplníte své touhy po „průvodci“. Každý z nás má z různých důvodů v Ohnisku 2 mnoho a mnoho různých konstrukcí a aspektů sama sebe. Lidé, kteří věří v nějaká mystická „vyšší Já“, se často setkávají s těmito aspekty, které si v Ohnisku 2 vytvořili, aby si své potřeby uspokojili (oni sami to však takto nevidí). Obecným pravidlem je, že v Ohnisku 2 musíte být velmi, velmi opatrní. Je to opravdu záludná oblast, která vás při troše nepozornosti snadno nachytá.

Jak průvodci vypadají? Jako mnoho lidí v Ohnisku 3 i oni mají (když nepřijali lidskou podobu) vzhled jasné světelné koule (tedy alespoň tak je vnímám já sám). Docela rychle je rozpoznáte, protože kolem sebe šíří příjemný druh tepla, ve kterém se cítíte pokorně a drobně. Ale na to si brzy zvyknete. Mohou také číst vaše myšlenky a přistoupit k vám v takové formě, která je pro vás podle nich nejpřijatelnější. Právě z tohoto důvodu si všimnete, když se podíváte na poznámky mnoha lidí na různých internetových fórech, že se způsob jejich přístupu k jednotlivým lidem liší. Proto se někdy průvodci lidem zjevují v podobách andělů atd., právě podle očekávání jednotlivců. Někdy je to způsobeno vnímáním dané osoby, resp. zážitkem prolínání, ale není pochyb o tom, že průvodci na sebe berou velmi často takovou podobu, která je podle nich pro vás nejvhodnější nebo kterou nějakým způsobem očekáváte.

Ať tak či onak, očekávání hraje velmi výraznou roli. Nejvýraznějším signálem ohledně vaší připravenosti na kontakt je, pokud jste klidní a představíte si situaci, ve které byste se s průvodcem setkali nejraději.

Průvodci vám s průzkumem Širší reality velmi pomohou a mohou vám pomoci s pochopením některých úžasných věcí. Ohledně mého průvodce Haratha nyní vím, že se jedná o budoucí aspekt „mne samotného“, který žije v jiném fyzickém vesmíru, a který „mne“ našel v tomoto vesmíru. Jedná se o naprosto neuvěřitelné věci. Tak se dostáváme ke konceptu reinkarnace, o kterém jsem zjistil, že je poněkud komplikovanější, než jak se dosud lidé domnívali.




3) Frankovy poznatky ohledně konceptu reinkarnace

Reinkarnace je matoucí záležitost. Dříve jsem si myslel, že všichni postupně procházíme různými lidskými životy, jedním za druhým, jak si to myslel i Monroe. Je patrné, že obvyklý koncept reinkarnace je přítomen v jeho pracích. Došel jsem však k závěru, že to není tak docela správné. Z pohledu Ohniska 4 sice můžeme říci, že všichni procházíme mnoha, mnoha lidskými životy. Avšak s tím rozdílem, že jimi neprocházíme postupně, ale zažíváme je všechny najednou.

Ohnisko 4 obsahuje to, čemu bychom mohli říkat naše Primární podstata. Každý jednotlivec je ohniskem své Primární podstaty. Z každé Primární podstaty vyrážejí další a další ohniska. Každý člověk může mít tisíce jiných ohnisek, která prožívají své fyzické životy, jak v našem fyzickém vesmíru, tak i v jiných rozměrech, ale tyto další ohniska NEJSOU námi. Jsou ale s námi přímo spojeny, protože se jedná o ohniska té stejné Primární podstaty.

Protože jsou tyto ohniska s té stejné Primární podstaty, můžeme se s nimi slučovat, a stejně tak se i ony mohou slučovat s námi. Když říkám „slučovat“, tak tím mám na mysli, že se můžeme pohroužit do sebe a zažít je. Jsou to naše „jiné životy“, se kterými se můžeme spojit a které můžeme prožít. Ale NEJSME to my. Jsou to jiná ohniska naší Primární podstaty.

Opakuji, že v subjektivní realitě neexistuje ŽÁDNÝ čas. Není tu budoucnost ani minulost. Vše je přítomno. Tento aspekt subjektivní reality je jedním z nejvíce přehlížených aspektů a způsobuje SPOUSTU omylů. Již několikrát jsem uvedl, že to je z toho důvodu, jak tyto tzv. Transdimensionální oblasti vědomí fungují. Již nějakou dobu je studuji a jedná se o velmi komplexní otázku. Ještě se mi je nepodařilo vyzkoušet.

To, čemu ale lidé říkají „minulé životy“, jsou ve skutečnosti setkání s jinými ohnisky jejich Primární podstaty. Obvyklou chybou lidí je, že si myslí, že se jedná o ně samotné. Jak by tomu mohlo být jinak? Lidé si prostě myslí, že toho o sobě TOLIK vědí. Cítí to uvnitř sebe, takže předpokládají, že se musí jednat o jiný život. Jako když se lidé dívali na Slunce a sledovali jeho pohyb. Bylo OČIVIDNÉ, že Slunce obíhá kolem Země. A samozřejmě, že to je právě naopak. A podobně lidé předpokládají, že lidé, se kterými se setkají, jsou oni sami. Ale tito lidí, se kterými se uvnitř nás samotných setkáváme, NEJSOU námi. Jsou to jiná ohniska naší Primární podstaty, se kterými jsme se spojili. Již několikrát jsem to realizoval. Stačí vám vstoupit do Ohniska 4 a hned vám to bude zřejmé.

To, čemu lidé říkají „regrese“ nebo „vstup do minulých životů“ je ve skutečnosti spojením s jiným ohniskem v zážitku překrytí Ohnisek 1 a 4. Ale ve skutečnosti pochybuji, že se vůbec jedná o skutečné spojení s jinými ohnisky. Může jít o to, že se lidé pozorují jiné lidi v Ohnisku 3, aniž by si byli vědomi toho, že něco takového jako Ohnisko 3 existuje.

Je rozdíl mezi spojením a pozorováním. Když se spojíte s dalším ohniskem, skutečně cítíte, jako byste se tím člověkem stali. Ve skutečnosti jste se jím nestali, ale jen jste se s ním spojili. Ale opravdu je o cítit tak, že jste po dobu spojení jimi samotnými. Proto ten omyl lidí a jejich přesvědčení, že se jednalo o ně samotné.

Ale zase – v subjektivní realitě neexistuje ŽÁDNÝ čas. Tohle je třeba mít neustále na paměti. Jedná se o zdroj všech omylů a nepochopení.

Měl bych ale říci, že přinejmenším některé z našich fyzických ohnisek, které zažívají naši fyzickou realitu, mohou být současně v několika odlišných časových rámcích, takže z tohoto pohledu – a jenom tohoto – můžeme, z časového rámce, ve kterém se nacházíme, potkat naše jiná ohniska, jak prožívají své fyzické životy v naší minulosti nebo budoucnosti. Nicméně však tyto své životy prožívají současně s tím, jak my prožíváme životy své.

NETVRDÍM, že lidé, kteří si myslí, že se setkávají s minulými životy, říkají nesmysly. Nikoli. Říkám jen, že se mýlí, když si myslí, že to kdysi byli oni sami. Mýlí se, když mají za to, že naše životy probíhají postupně za sebou v časovém sledu. Že jeden život předchází jinému. Tak to není. Všechny vaše ohniska existují současně a každé z nich je samostatnou bytostí. To, co je spojuje, je to, že se jedná o ohniska té stejné Primární podstaty v Ohnisku 4 – díky tomu je také možné jejich vzájemné spojení. Každý máte svá jiná ohniska, se kterými se můžete spojovat, ale nejste to vy sami. Vy jste vy a oni jsou oni. Ale lidé jsou tak zaujati představou lineárního času, že nejsou schopni tuto představu opustit.




4) Frank a „záchranné akce“

O „záchranných pracích“ jsem v minulosti již několikrát mluvil. Jde o to, že se někdy lidí v Ohnisku 3 rozhodnou věnovat nějaký čas pomoci těm, kdož jsou zachycení v emočních smyčkách a mentálních konstrukcích na nižších patrech Ohniska 3. Jde o tzv. „pomocníky“. Někdy se jedná o lidi, kteří stále pobývají ve fyzické realitě, ale přesto se rozhodli určitou pomocí přispět. Spisovatel a průzkumník posmrtného života Bruce Moen je jedním z takových odborníků na „záchranné práce“ a používá prolínání Ohnisek 1 a 3, kdy není třeba plného vstupu do Ohniska 3.

Sám jsem se do záchranných prací někdy zapojil, obvykle pod vedením svého průvodce Haratha. Jde o kontaktování těch, kdo jsou zachycení v nějaké patové situaci emoční smyčky, a pak jejich předání do péče lidí z horních pater Ohniska 3, kteří se jim věnují dál.

Uvedu popis jednoho takového zážitku, abyste měli představu, jak to celé může probíhat.

V minulosti jsem se s Harathem o záchranných pracích bavil a jednoho dne se zdálo, že si myslí, že jsem na takovou věc připraven. Celá událost proběhla takto:

……………………………….

(po setkání s Harathem)

Tvůj přítel je v dobrých rukou (narážka na koně, po kterého jsem přišel)

Cítím bílého hřebce, ale chová se jako vraník. Jo, to je typické. Bláznivý kůň. Děkuji za to, že jsi mi dal vědět. Možná se za ním někdy stavím.

Takže, co máme dneska v plánu, Harry? Pardon, Harathe.

Jsi si jist, že jsi připraven, Franku?

Jasně, takže máš smysl pro pomstu! Ale jo, jdu do toho, ale není mi jasné, kam mne chceš vzít.

Jen použij svoji představivost a nech se unášet. Budu v pozadí, abych ti tu a tam poradil.

Kam jdeme?

Jenom kousek a trochu dolů.

Ee, to už jsme tady?

Protože jsi přišel přímo ke mně, nepřišel jsem jí k tobě. Ještě nejsi moc zvyklý na přímý přístup, že ne? Myslím, že ti po těch několika letech chození v kruhu ještě nějakou chvíli zabere.

No, jasně, pane Dokonalý s milióny let zkušeností. Tak když jsi tak chytrý, tak k čemu mě potřebuješ?

No, ve skutečnosti nepotřebuju, ale tvoje vyzařování se na tuhle akci víc hodí a navíc to pro tebe bude zkušenost.

Co myslíš tím vyzařováním? Podle mne nic nevyzařuješ. Tedy, ne víc, než normálně.

Protože jsem to trochu utlumil, a navíc si zvykáš.

Tak jak to vypadá, když jsi naplno zapnutý?

Opravdu to chceš vidět?

To záleží na to, zda to přežiju, nebo ne.

Nechejme si to na jindy. Teď máme něco na práci. Pojď za mnou.

Zdálo se, jako bychom cestovali sítí tunelů. Přísahal bych, že jsme někde v podzemí. Nic jsem neviděl, tak jsem se ho pevně držel. Po chvíli jsme se zastavili.

Harathe, kde to jsme? Nevidím ani ň.

Buď v klidu, natáhni ruku a ucítíš, kde jsem.

Nevím, co se děje. Cítím, něco hnusného. Z toho vzduchu se mi chce zvracet. Kde to, sakra, jsme? Je tu takový tlak, jako kdybychom byli pod zemí.

Pokud to opravdu musíš vědět, tak je to masový hrob.

To si snad děláš srandu! Takže právě teď jsme mezi hromadou hnijících těl! Fuj, to je hnus. Nemohl jsi raději najít v nesnázích nějakou slečnu, kterou bychom mohli zachránit?

Pst! Už jsme skoro na místě. Cítíš to?

Když to teď zmiňuješ, tak cítím nějaký pohyb. Je to něco povědomého, ale nevím přesně co. Co myslíš, že to je? A do pr… Harathe! Něco se mi omotalo kolem nohou! Co mám dělat?

Zvedni to.

Co???

Zvedni to!

No jo, no jo, když jinak nedáš.

Když jsem se sehnul dolů, tak mi došlo, proč je mi ten pohyb tak povědomý. Když jsem objekt uchopil, okamžitě jsem jej poznal. Bylo to lidské tělo, podle velikosti ve věku ne víc jak šesti let. Chvělo se, a vší silou se mne drželo za nohy.

Podařilo se mi jeho ruce uvolnit, zvednout jej do náruče a pevně chytit oběma pažemi. V ten okamžik se tělo naprosto přestalo hýbat.

Tak, můžeme jít.

Pro jednou s tebou, Harathe, plně souhlasím.

Opět jsme procházeli spletí tunelů. Pak se objevil záblesk a pocit zrychlení, jako by nastartoval nějaký motor. Brzy jsme začali opět zpomalovat.

Náhle jsme zastavili. Harath věděl, že toho mám tak akorát, a vzal si ode mne tělo. Podržel jej u srdce, a dítě bylo náhle obklopené zlatavým světlem. Harath odtáhl ruce, a já je instinktivně natáhnul, abych padající dítě zachytil. To ale zůstalo v jeho blízkosti a vznášelo se ve světle.

To je trik jako někde na večírku.

Když už jsi zmínil ten večírek, nechtěj jsi jít původně někam jinam?

Moc vtipný, Harathe. Ani by mě takhle nikam nepustili – smrdím hnijícím masem.

Potřebuješ jít zpátky a dát se do pořádku.

Jo, to máš pravdu. Musím si taky pár věcí zaznamenat. Příště vyzkoušejme něco trochu přitažlivějšího. Co ty na to?

Pak jsem se vrátil do Ohniska 1 a udělal si poznámky.

……………………………….

Snad teď máte představu, co takové záchranné práce obnášejí. Ač tahle práce může být velmi obohacující, měl bych podotknout, že to není nic pro nervózní lidi. Můžete se dostat do opravdu děsivých situací: do těch nejhorších, které lidstvo může nabídnout a ještě něco k tomu. Pocit, že jste někomu v tak strašné situaci mohli pomoci, je však velmi utěšující.



5) Frankovy poznámky k alternativním fyzikálním dimenzím

Hovořil jsem o podstatě našeho Ohniska 1, resp. našem fyzickém světě a o tom, že se náš systém sestává z celé spousty jiných fyzických vesmírů. I když si myslím, že by mohlo být v budoucnu možné mezi nimi pomocí nějakého cestovního prostředku cestovat, již nyní je to možné nefyzicky. O tuto oblast výzkumů jsem se začal zajímat v teprve poslední době.

S pomocí mého průvodce Haratha jsem nedávno cestoval (nefyzicky) na návštěvu planety v jiném rozměru.

Mé výzkumy ohledně jiných světů sotva začaly, takže se omlouvám, pokud mé poznámky budou působit útržkovitě. Světy v jiných rozměrech jsem zatím navštívil jenom čtyřikrát, přičemž během první návštěvy jsem byl až příliš v úžasu na to, abych se mohl pořádně soustředit. Harath mě také vzal pokaždé na stejné místo, takže nevím, nakolik mé poznatky odpovídají stavu té planety jako celku.

Další obtíží je to, že kvůli ohromují povaze zážitku nejsem schopen udržet své emoce plně pod kontrolou a tak často zažívám fluktuace prostředí.

Z toho, co jsem zatím poznal, mohu uvést: obyvatelé mají podobnou stavbu těla jako my, jen jsou menšího vzrůstu. Jsou jak mužského, tak ženského pohlaví, a oblečeni do prostých šatů. Nevím, zda se rozmnožují podobně, jako my na Zemi, ale děti jsem žádné neviděl.

Domy a ulice mají podobné jako my. Materiál je ale odlišný od na Zemi obvyklé oceli, cihel, kamenů a skla. Neviděl jsem také žádné dopravní prostředky, auta, autobusy a podobně. Mají sice ulice, ale ty, které jsem viděl, neměly žádné dopravní značky. Harath říká, že pro dopravu v případě potřeby mohou použít geneticky řízených prostředků, o kterých budu mluvit později.

Vypadá to, že nemají žádný peněžní ani vládní systém. Zatímco mezi sebou mohou komunikovat pomocí řeči, stejně jako my, mohou být ve spojení i telepaticky, tak říkajíc na úrovni mysli. Ke mně vždy promlouvali normálně, podle Haratha ze zvyku. Vždy se zdáli mít z mého příchodu, který očekávali, radost. Smějí se a radují stejně jako my, a o naší existenci zde na Zemi vědí.

Co se technologie týče, tak jsou mnohem dál, než my. Například jejich hmotné věci vypadají jako geneticky modulované. Nejlépe to mohu popsat tak, že namísto toho, aby své domy stavěli ze stavebného materiálu, tak je nechávají vyrůstat z různých druhů genetického materiálu.

Připouštím, že to zní trochu potrhle, protože to vyvolává představu sázení semínek domků někde na políčko a jejich zalévání. Ač to tak třeba může znít, Harath mě ujistil, že to zásadě je stejný princip. Ačkoli v praxi to probíhá velmi odlišně.

Na planetě se střídá denní a noční cyklus. Nevím, jak jsou na tom s počasím a ani nevím, zda měří „čas“ tak, jako my. Při mé první návštěvě byla noc a místo bylo osvětlené řadou světel na střechách domů. Nepoužívají ale elektřinu ani žárovky, protože světlo je také vytvářeno geneticky.

Mám takovou teorii, že tak zvaná pozorování UFO, o kterých je čas od času slyšet, mohou být skutečnými dopravními prostředky řízenými lidmi z jiných dimenzí, kteří dosáhli vyššího technického stupně a schopnosti tyto dopravní prostředky konstruovat. Možná bych mohl říci, že mne tato pozorování UFO nijak nezajímají. Těch pár informací, které jsem občas někde přečetl, se mi zdají být docela přitažené za vlasy. Víte, takové ty řeči o tom, jak Spojené Státy uzavřely s mimozemskými cizinci dohodu, povídačky o Oblasti 51. Plus další konspirační teorie. Možná tam někde zrnko pravdy je, ale soudím, že je hodně hluboko pod nánosem nesmyslů, který se na ně během let nalepil.

Co naopak shledávám jako fascinující, je ona genetická technologie, kterou na Harathově planetě používají. Právě nedávno mi ohledně jejich dopravy vysvětloval, jak vytvářejí dopravní prostředky z geneticky vytvářeného materiálu. Uvnitř těchto prostředků je biologický pohon. Většina z jeho vysvětlení ale pro mne byla až moc složitá.

Snažil se mi to vysvětlit odkazem na astrální cestování, se kterým mám sám zkušenosti. Pro cesty do astrálu dovedeme používat nefyzickou energii. A vedle toho můžeme dělat i jiné věci. Říkal mi, abych si představil, jak odejmu všechny nepotřebné vlastnosti, fyzické vlastnosti atd., až zůstane jenom prvek samotné schopnosti astrálně cestovat. To je v základě to, co oni vytváří, a co je základem jejich pohonného systému.

Takže tu je přinejmenším jedna planetární civilizace s technologií umožňující cestování mezi vesmíry. A lidé, které jsem tam potkal, o nás na Zemi dobře vědí. V současné chvíli jsou mé znalosti skoro nulové. Ale tuto oblast průzkumů shledávám přinejmenším jako velmi fascinující.




6) Frankovy poznatky ohledně Energetického systému – čaker

O tělesném energetickém systému už toho bylo napsáno mnoho. Problémem však je, že je s tím spojeno tolik zažitých představ, že je jen velmi těžké poznat, co z toho je pravda a co ne.

Mám za sebou mnoho let experimentů se svým energetickým systémem a mohu říci, že celkově je koncept energetických center, nebo-li čaker, v pořádku. Ale omylů, které ztěžují jeho pochopení, je kolem něj velmi mnoho. Z tohoto důvodu dávám přednost termínu „energetická centra“ před termínem „čakry“, protože ten druhý je velmi zanesen východněmystickými a new-age konotacemi.

Zjistil jsem, že zcela určitě máme rozsáhlý energetický systém, kerý je těsně spojen s naším fyzickým tělem. Obsahuje několik energetických center rozložených podél délky lidského těla. Za normálních okolností tyto centra rotují ve směru hodinových ručiček, ale pozoroval jsem i rotace ve směru opačném.

Tato energetická centra jsou svazky aktivních pohybů, nic pevného. Můžete si je ale představit jako jakési koule umístěné na místech, které obvykle vídáváte na obrázcích s čakrami. Otáčejí se po směru hodinových ručiček a to tak, že se otáčejí kolem osy páteře.

Čím vyšší centrum, tím rychleji se otáčí. První centrum u kořene (červené) se otáčí tak 10 až 12krát za vteřinu. A každého vyššího se otáčky zvyšují. Nejsilněji vibrující barvou je fialová. Toto energetické centrum má silný vliv na všechny ostatní.

Každé centrum má svoji barvu, protože barvy mají odlišné vibrační kvality a různé vlastnosti. Barva je Pravda v tom smyslu, že v každé dimenzi má svůj projev. Energie má specifické vlastnosti, které se objektivně projevují rozličnými způsoby, přičemž jedním z těchto způsobů, který můžeme vnímat, je právě barevné působení.

Každé energetické centrum ovlivňuje různé tělesné funkce. Ale to opět, prosím, neberte jako nějakou neměnnou věc. To proto, že centra se navzájem do určité míry ovlivňují. Neprojevují se jako izolovaná centra, kde by každé dělalo jen svoji práci (jak se mnohé webové stránky snaží uvádět). Všechny se navzájem ovlivňují a pracují společně. Každé centrum je nicméně něčím specifické a je možné říci, že na některé faktory má jedno centrum vliv větší, než centrum jiné.

Ohledně léčení těla jsem přišel na to, že největší účinek má 4. centrum, které je zelené a umístěné v srdeční oblasti.

Obecně tedy mohu na základě svých zkušeností říci, že obecná teorie o našem tělesném energetickém systému popisovaná systémem „čaker“ je správná, nicméně silně zatížená ulpěnými názory a předsudky.




7) Frankem doporučené knihy

O naší Širší realitě toho bylo napsáno již mnoho. Spousta z toho je akorát k smíchu, ale najdou se i dobré věci. Nic byste však neměli brát jako dogma, Výzkumy pokračují a staré informace jsou nahrazovány novými.

Doporučil bych především tři autory:

ROBERT A. MONROE: jeho průkopnická práce je naprostý základ. Jeho první dílo Cesty mimo tělo je z velké části zastaralá, ale jeho další dvě knihy, Daleké cesty a Návrat k pramenům, bych doporučil. Tu a tam má sklony k používání poetických metafor, které někdy mohou být na škodu, ale celkově je fantastický. Všechno začalo u něj!

BRUCE MOEN: absolvent Monroeovy školy. Byl členem Monroeova Institutu a jeho objevy mne velmi ohromily. Nyní je sám známým spisovatelem a průzkumníkem v oblasti posmrtného života. V zásadě se drží Monroeova modelu a specializuje se na záchranné práce. Je průkopníkem specifického přístupu, který využívá prolínání Ohnisek 1 a 3, a který umožňuje cvičícímu jednat v prostředí Ohniska 3 bez toho, aniž by ztratil spojení s Ohniskem 1. Dosáhl jsem při použití jeho metod určitých úspěchů, ale nejsem tak dobrý, jako Bruce. Stejně jako Monroe má i Bruce sklony používat poněkud poetický jazyk, především co se týše onoho aspektu „Nepodmíněné lásky“, na který já osobně pohlížím spíše jako na účinek, který na nás subjektivní energie má, než abych ho považoval za energii samotnou.

JANE ROBERTSOVÁ: tato autorka má k Širší realitě psychologický přístup, jak jí jej představil Seth, její průvodce. Přečetl jsem dvě z jejích knih a mohu potvrdit jejich správnost. Mnohé z uvedeného souhlasí s mými vlastními poznatky, především to, co Seth říká o struktuře našeho vědomí. Když jsem její knihy četl poprvé, tak to pro mne bylo jako zjevení – skoro na každé stránce jsem si mohl potvrdit nějaký z mých vlastních zážitků. Na některých místech jsou knihy ale trochu rozvláčné, ale to je možná tím, že jsou psány v 60. letech.


Zpět na „Mimotělní zážitky“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host